Jelikož jste Vencu Stacha pořádně podpořili, napsal další článek, tentokrát podrobnější review a jakousi analýzu, co se děje v kádru Sabres. Já jsem to cítil podobně, a tak tu máte dva delší texty. Pokud se nudíte, udělejte si kafe a začtěte se do našich výtvorů 🙂
Viktor Maudr – Review #1
Buffalo nastoupilo do dvojutkání s Devils v dosti nejasném rozpoložení. Jake McCabe má naprosto zdevastované koleno a sezona pro něj skončila. Will Borgen má zase zlomenou kůstku v ruce a Šavle se bez něj budou muset obejít zhruba dva měsíce. Pro Sabres je to poměrně velký problém. Stále totiž chybí také Ristolainen, který po covidu prostě není fit. V současné době mají Sabres z původního kádru zdravého Rasmuse Dahlina, Matta Irwina, Henriho Jokiharja, Colina Millera a Brandona Montoura. První dva borci jsou nalevo hrající beci, Jokiharju, Miller a Montour napravo. Tady už je cítit problém. Buffalo má díky Botterillovi silné zastoupení na pravé straně hřiště. Výpadek Ristolainena a Borgena pro tuto stranu obrany až tolik nevadí, protože stále tam jsou další tři hráči s dlouhodobou kvalitou. Výpadek McCabea ale je už větším problémem. Sabres mají z původního kádru nalevo připraveného pouze Dahlina s Irwinem, přičemž Irwin je sice kvalitní, ale s větším počtem zápasů v kuse začíná mít problémy. Z pravých beků nalevo zvládl hrát Borgen – smůla. Občas se tam postavil také Jokiharju, ale žádná hitparáda to nebyla.
Nakonec se Sabres rozhodli tuto situaci vyřešit povoláním Brandona Davidssona a Jacoba Brysona. Davidsson se příliš neosvědčil, a tak dostal prostor Bryson. Ten odehrál s Devils velmi dobré utkání, avšak jde o ofenzivněji laděného hokejistu, který je menšího vzrůstu, takže na tuhé obranné bloky á la McCabe nebo Borgen není stavěný. No a to je druhý problém. I když Buffalo nějak zalepilo levou stranu obrany, začínají nám mizet defenzivní beci. Ze současné sedmičky beků je ryze defenzivním zadákem pouze Irwin. Borgen a McCabe tak chybí. Univerzálem by se dal označit Miller, možná už i Jokiharju. Dahlin, Montour a Bryson jsou ofenzivněji ladění. To by mohl být velký problém, který je potřeba nějak vyřešit. Davidsson není defenzivně jistý. Proti Devils to sice ještě vadit nemusí, ale s Capitals, Bruins, Flyers, Penguins. Tam se to teprve naplno může projevit.
Dalším otazníkem a citelným problémem hlavně mezi fanoušky Sabres bylo nepostavení Jeffa Skinnera do třetího utkání po sobě. To je taky kapitola sama pro sebe. Statisticky nehraje Skinner nějak příliš špatně. Nejpopulárnější statistika poslední doby, xG byla pro Skinnera poměrně přívětivá. Jedna věc je, že to Skinnerovi prostě nelepí. To je pravda. V tomhle ohledu je to tragédie. Na druhou stranu snad žádný fanda nemůže Skinnerovi upřít snahu. Skinny se snažil vše dohrát, neustále bruslit, nevypustit žádný návrat. V takovém případě mi přijde dost nesmyslné, že byl poslán na tribunu.
Když sledujete výkony Okposa, můžete jen neskutečně kroutit hlavou, proč si šel sednout Skinner a ne Kyle Okposo (pokud už jste si tedy nepropláchli oči kyselinou). Absolutně nejvíc jsem to nepochopil ve druhém utkání s Devils, kdy se těsně před zápasem zranil Eichel a Krueger dal přednost Thompsonovi namísto Skinnerovi. To byste se z toho vážně podělali. Thompson byl opět tragický. Znovu předvedl dvůj no look pass mezi nohama přesně na soupěřovu hokejku do brejku. Trenér Krueger velmi rád zmiňuje slovo zodpovědnost. A to i v otázkách směrem ke Skinnerovi. No a pak postaví Thompsona, který svou „zodpovědnost“ ukázal hlavně v utkání s Capitals, kdy naslepo mezi nohama přihrál Capitals do šance tři na nikoho.
Mám obrovský pocit, že to je jen vyvrcholení sporu mezi Kruegerem a Skinnerem. Že si tihle dva nesedí už bylo jasné v minulé sezoně, kdy byl Skinner rychle odsunut Kruegerem na čtvrtou kolej. Pokládám to za totální selhání kouče Kruegera. Pod Housleym byl Skinner 40 gólový střelec. Botterill ale podepsal Skinnera a najal Kruegera a oba opravdu nenašli chemii. Třízápasová stopka pro Skinnera pro mě není ničím jiným než jakýmsi dokazováním si ega ze strany Ralpha Kruegera. A to je to co mě štve. Kluk jednou podepsal za 9 mega, tak by mělo vedení dělat vše pro to aby ho podpořilo v tom co umí nejlépe. To se rozhodně neděje. Ačkoliv se Skinner snaží být na tiskovkách stále usměvavý a dává si pozor na to co říká, je vidět, že ho celá situace štve a musel se do ní položit už i Skinnerův agent.
Pojďme se ale od tohoto monologu vrátit zpět k utkání mezi Devils a Sabres. V tom prvním se Sabres zase pořádně nadřeli na gól. Hokejový bůh Buffalo opravdu nenávidí. Sabres mají mnoho dobrých střeleckých pokusů, překonají gólmana, ale ztroskotají na tyči. A to opravdu není jen pocit. Rozhodl jsem se celou situaci pořádně prověřit, a k 24.2. bylo mezi pěti hráči, kteří s největším počtem nastřílených tyček hned trojice hokejistů Sabres. Pokud se podíváme na nastřílené tyčky obecně v sezoně, tak nejméně jich napálili hokejisté Washingtonu, a to jen 2. Poté Dallas 3, San Jose 5….. druhý nejvyšší počet má Arizona a Edmonton – 16. Pak je tam jakási obrovská díra a nejvíce nastřelených tyček z celé NHL má… BUFFALO SABRES. překvapení. Celkem 21. No to byste se z toho podělali. Nejvtipnější byla zhruba tříminutová pasáž hry ve druhé třetině, v jejímž rámci které napálil Eichel brankovou konstrukci hned třikrát! Zvonilo to tolikrát, že se věřící hráči už zvedali ke mši. To bylo opravdu zoufalé, až jsem se začal smát.
První brankovou konstrukci v utkání však napálil velmi solidně hrající Bryson, který potvrdil skvělé bruslařské umění, po Hallově krásné přihrávce si to naštrádoval do útočné třetiny , propálil Blackwooda ale právě ona tyč byla proti. Mesiášem Buffala se stal opět Victor Olofsson, který dostal v rámci přesilové hry krásně nabito od Dahlina a jak jinak než o tyč poslal puk za záda marně se natahujícího Blackwooda. Pro Olofssona to byla sedmá branka v sezoně. Zatím je nejlepším střelcem i nejlépe bodujícím hráčem Sabres. To jen potvrzuje, že Eichel se potřebuje pořádně chytit. Tato branka sice Buffalu dodala malý klid na duši, avšak stále to nebylo to pravé ořechové. Do třetí třetiny tak vstupovaly oba dva týmy za nejasného stavu. Bylo jasné, že další gól bude důležitý, ba dokonce i rozhodující. To se nakonec potvrdilo. Olofsson šel brzy střídat a přenechal pozici na hřišti čerstvému Asplundovi. Ten po ledě lítal, vypomohl duu Reinhart-Eichel a právě zablokovanou střelu prvního jmenovaného dokázal Asplund se štěstím poslat za záda Blackwooda.
S potvrzující brankou přišla druhá lajna, která je teď rozhodně nejlepší při hře 5 na 5. Hall-Staal-Cozens se společně chytili a opravdu se mi líbí. Cozens roste každým zápasem a vsadil bych boty na to, že ho nebude čekat podobný pád jako Mittelstadta. Za svou práci byl Cozens odměněn nádherným gólem. Ke konci zápasu pak přišlo obrovské negativum, Ullmark se málem rozkrájel, aby vychytal čisté konto. Spoluhráči ho ale nechali na holičkách a Ullmark tak o nulu v posledních vteřinkách přišel. Jak se říká v Buffalu – Shutout Ryana Millera (brankář inkasuje gol v posledních čtyřech minutách za rozhodnutého stavu).
Jak jsem již výše zmiňoval, druhé utkání s Devils bylo poznamenáno ztrátou Jacka Eichela, který se lehce poranil při rozbruslení.. Víte co, to by Sabres s Devils dost možná ještě přežili. Eichelův pohyb a strhávání pozornosti na sebe je rozhodně přínosné. Buffalo ale mělo na to to utkání vyhrát i tak. Obrovský, a teď mi to promiňte, PRŮSER nastal po šesti minutách hry. Sabres patrně ještě zůstali na startu utkání myšlenkami i tělem v kabině, čehož se snažili využít Devils. Ti zasypávali Ullmarka plejádou střel. Ullmark byl stejně jako v předchozím utkání výtečný. Skvěle vše vychytával, ale při jedné ze střel a jeho dalším zázračném zákroku se zranil. Třetinu sice dochytal, avšak na tu druhou již přišel Carter Hutton. A přesně v ten moment se věci naprosto podělali.
První gól Jespera Bratta – podívejte se, jak se Hutton strašně pohne a nechá obrovskou díru na bližší tyči. Druhý gól – chápu, že brankář musí sledovat puk a hýbat se s přihrávkami, avšak na druhou stranu, neříkejte mi, že se golman tak strašně pohne s přihrávkou, která jde přes tři těla. Ta šance že bude zablokovaná je obrovská. Absolutně nechápu, jak moc to zase Hutton s pohybem přehnal a nechal tak úplně odkrytou bránu. Třetí gól – šnečí přemístění ze strany Huttona. Extrémně pomalé a zase špatné rozhodnutí. Myslel si, že bude Zacha střílet, ten přihrál a než se Hutton přemístil, stihl Krueger Skinnera ještě dvakrát po telefonu seřvat. Hrůza děs. Buffalo se ale v zápase drželo zuby nehty. Na ledě nebyl tak úplně nikdo (kromě Thompsona), kdo by podal tragický výkon, a tak se zápas dostal do prodloužení.
V něm byla ztráta Jacka nejcitelnější. Jeho držení puku je pro OT klíčové. To jsme sice neměli, ale i tak to měla být vyrovnaná partie. Jenže Hutton… Zacha se dostal ke střele, Naprosto čisté. Huttonovi nic a nikdo nebránil ve výhledu. Střela navíc šla z vrcholku kruhů, takže trošku dále od té ideální vzdálenosti mezikruží. No prostě tým v takových momentech potřebuje, aby ho golman podržel. To se nestalo, Hutton Zachovu střelu za svá záda opět propustil a bylo vymalováno. Na kdyby se nehraje, ale kdyby se Ullmark nezranil, jsem si jistý, že jsme zápas vyhráli, dost možná v základní hrací době.
Poznámky k sestavě.
Ještě než ukončím svou část review, dovolte mi se na chvíli zastavit u sestavy Sabres. Vidím v ní mnoho pozitiv, které však Krueger špatně uchopuje. Zaprvé se budu opakovat, ale hráč za devět mega prostě musí dostat šanci být onou hvězdou. Podle mě by se měl Skinner přemístit do první lajny k Eichelovi a Skinnerovi. Dát jim čas, aby si opět našli společnou chemii a naladit se na tu skvělou vlnu. Se strašně zajímavou myšlenkou totiž přišel fanda Petr Kužel. Ten napsal, že Olofsson je typ hráče jako Aleš Kotalík. A má pravdu. Olofsson je opravdu vylepšenou verzí Aleše Kotalíka. Ve hře 5 na 5 to není hráč pro top 6. Jeho největší síla je v PP, kde je mezi třemi nejlepšími hokejisty v lize. Stejně jako byl Kotalík. Proč tedy nehrát Olofssona ve třetí lajně a plně ho využívat v power play? Fungovalo to za Ruffa a v tomhle se hokej nezměnil.
Dovedu si představit, že lajn Rieder-Eakin-Olofsson bude pravidelně bodovat. A Skinner-Eichel-Reinhart by měli čas se chytit. Ve čtvrté lajně by pak měl mít jisté místo Sheahan a Lazar, k ním by mohl rotovat Mittelstadt a Okposo (i když toho bych nejradši dal na waiver ať je od něj klid). Mittelstadt se jednoznačně herně zvedl, za což jsem velmi rád. Postupem času bych ho klidně šoupl do trojky a Eakina přehodil do čtvrté lajny. Co si ale budeme povídat, všechny tyto změny budou zbytečné, jestli se Ullmark zranil na dlouho. S Huttonem to nikam nedotáhneme a jedinou spásou může být příchod nového brankáře. Adamsi, je to na tobě. Sabres na to mají, ale potřebují jistotu v zadních liniích. Tak tomu bylo vždycky. Úspěch Sabres stál na vysoce kvalitním brankáři, ať to byl Hašek, Miller či Roger Crozier. Hutton se mezi ně fakt neřadí. Bohužel se potvrdila má predikce, že je Ullmark jeden velký porcelán.
Václav Stach – Review #2
Poslední tři zápasy se mi hodnotí s pachutí hořkosti na patře. Ono by se zdálo, že mít 3 body z 6 není žádná hrůza, jenže v naší sitauci nesmíme ztrácet tak dobře rozehraná utkání jako jsme měli s Islanders a s takovými soupeři jako jsou Devils.
Začněme zápasem s Islanders. Zápas dvou různých světů, dvou různých systémů. My jsme byli schopni hrát svou hru, držet puk a kombinovat, což o to, hráli jsme to velice slušně až bych řekl dobře. Bohužel podobně dobře hráli Isles svou hru – výborné krytí nebezpečných prostorů na slotu a naopak sami hráli super jednoduše a právě ve slotu dostávali hodně prostoru. Znovu se budu opakovat, Smith ven. Okamžitě a střelhbitě. Lazar znovu potvrdil, že má skvělou hodnotu vzhledem ke svému platu, je schopný být efektivní.
Bohužel zápas ukázal v celé nahotě trápení Jacka Eichela. Jde vidět, že je buď zraněný nebo nemá natrénováno. Nebo oboje. Jeho pohyb není tak dynamický, není tam výbušnost. To by nahrávalo zranění. Minulou sezónu jste ho neviděli slézt z ledu, prodlužoval si mnoho střídání. Letos je rád, když se po krátkém střídání odplouží na střídačku. To by ukazovalo na netrénovanost. A nebo se mu bohužel už nechce, nemá motivaci. Nevíme, nevidíme mu do hlavy ani do těla. Každopádně tenhle příběh se vyvine a pro nás je jeho vyústění vpravdě existenční a zlomové z krátkodobého i dlouhodobého pohledu.
Zápasy s Jersey aneb zápasy s Ullmarkem a bez Ullmarka. První čtyři třetiny se dají zhodnotit jako třetiny, ve kterých nám náš hokej, který opravdu má slušné měřítka a hrajeme opravdu possession hokej jaký byl určen už Botterilem, stačil při naší nízké efektivitě k pohodlnému skóre 4:1. A pak se stalo to, co se může stát katastrofou.
Ullmark si něco udělal, možná tříslo, možná sval, úpon, možná nic vážného, ale přesto musel odstoupit. Cartera Huttona mám rád (a nejen proto, že se narodil na den přesně jako já, což už ve sportu asi nezažiju 😊 ), je to sympatický chlapík, ale ten kluk nechytí ani Covid v hokejové kabině. Nechytí nic navíc, naopak pustí navíc. To nejde, bohužel s takovými výkony v brance nemůžeme ani omylem pomýšlet v takhle nabité divizi na postup. Se „systémem“ naší obrany a Huttonem v brance nám dá Pasta sedm gólů sám. Jinak zápasy ukázaly další věci, které rozeberu níže.
Co tedy z posledních tří zápasů plynou za poznatky? Pojďme se na ně podívat.
Smith ven. Adams by měl ukázat koule a pohrozit Ralphovi, dát mu tímhle trochu pomyslnou facku k probrání se, že jinak se bude pakovat taky. To co předvádíme v obraně je děs a hrůza. Ať už ve vlastním pásmu, kde nejsme schopni vůbec pohlídat nebezpečné slotové pozice, nebo ve středním pásmu, kde jen díky individuálnímu citu některých hráčů jsme schopni hrát aspoň malinko něco jako past ve středním pásmu (po hříchu malinko), tak v útočném pásmu, kdy mě berou mory, když se tři naši hráči srazí při napadání v útočném pásmu uprostřed. Profackal bych je a Smithe vyhodil ze stadionu. A Krueger na hanbu. To že se tam srazí dva je už bohužel z mé strany akceptováno, byť je to taky špatně. Něco jako to, že bych teď oslavoval návrat Paroubka, kdyby to znamenalo konec Babiše. Vím, že je to špatně, ale je mi to jedno, protože vidím katastrofu.
Co nám zápasy dále ukázali je skvělou formu druhé lajny, která jí musí ještě proměnit v efektivitu. Hall se rozehrává k velmi dobrým výkonům, začíná hrát jednodušeji a to mu svědčí. Kdo ale je přímo balzámem pro duše ztrápené fanděním Sabres je Dylan Cozens. S každým zápasem roste, počíná si jako zkušený mazák, takřka nezkazí přihrávku, hraje účelně, svědomitě se vrací, a už i dává góly. Ten kluk je poklad. Pojďme ho dát na centra a tady se znovu vrátím k otázce….
….Jeffa Skinnera. Jeho posazení na tři zápasy je nepochopitelné. Adams by si měl s Ralphem vážně pohovořit. Smith ven. To je téma číslo jedna. A hned poté Jeff, téma číslo dvě. Ten kluk nemá body, to je pravda. Druhá věc je, že dostává minuty čtvrté lajny, v lajně má Lazara a Sheahana, což jsou sice fajn zodpovědní kluci, ale jeho kvalit ani zdaleka nedosahují. Jeff musí do TOP six, nikde jinde se prostě nerozstřílí, on není Hall, který by i čtvrtou lajnu s takovými průměrnými hráči (se vším respektem) udělal. Jeff potřebuje playmakery, kteří mu pomůží udělat si prostor a rozjet se pukem čelem k bráně. Pak je extrémně nebezpečný, umí kličku, umí zakončit. Doteď měl i často smůlu, a to zcela objektivně. Prostě Jeff musí zpět a nejlépe do lajny Hall-Cozens-Skinner. To by byla, jak už jsem psal minule, nádhera, vražedné komando. Uvidíme co se stane, za mě další klíčové téma pro naše šance na Play-off.
Otázku brankářů už jsem z části okomentoval. Pokud se Ullmarkovo zranění ukáže jako zranění, které ho vyřadí na týdny, musí Adams žhavit telefon a nebo okamžitě povolat UPL a modlit se. S dvojicí Hutton-Johannson si půjdeme pro jedničku draftu a odchod všeho cenného. Tohle se musí řešit. Deep v útoku máme velký, talent pool taky nějaký máme, pojďme pro gólmana.
V obraně se nám ukázala nová jména. Obrovská ztráta McCabea zamrzí, ale asi se nedalo čekat, že se nám vážná zranění vyhnout úplně. Girge + McCabe doufám jako obětiny hokejovému Bohu stačí. Borgen, který se jevil jako velice slušná náhrada, se zranil bohužel taky. Irwin je poctivec, ale stačí jen jako klasické jelítko do třetího páru. Tam si to odehraje a je slušným přínosem, ale větší roli mu nelze svěřit. Velmi podobně Davidson, z který mě v zápase s Jersey celkem uklidnil, že není úplně zlem. Mladý Bryson se musí ještě učit, je pohyblivý, má rozehrávku, je zajímavý, ale ještě na to fyzicky nemá a i v obraně mi nepřijde prostě dvakrát jistý. Ale jako záskok a nasbírání prvních zkušeností OK. Ale asi bych uvažoval o povolání Samuelssona a kouknul se na něj – měl by být o poznání více fyzický a více defenzivní, což se nám může hodit více.
A nakonec útok. Jack. Eichel. Jack Eichel kandiduje na individuální trofej. Ringing post award. Dal už neskutečně hodně tyček a břeven. Být tahle trofej týmová, velmi výrazně by přispěl k jejímu zisku pro Sabres. Doufejme, že ho ta smůla pustí a on začne góly dávat, byť by měly být především z přesilovek. Pomohlo by mu to. Už jsme si o něm něco řekli a zaznívají hlasy, že by při současných výkonech ani nechyběl. Pak dá Sheahan gól v první lajně a ty hlasy sílí. Ale nenechte se mást, i Jack v téhle formě je 3x lepší než Sheahan. Tak to je. Při hře 5 na 5 vidíme, že se Jack trápí. Kde je jeho absence hodně znát je přesilovka. Stačil jeden zápas, aby se to ukázalo v celé své nahotě. Na svém postu chyběl. Sam je sice super a ve formě, ale tohle neumí, Sam je skvělý v předbrankovém prostoru (v přesilovce), umí vyhodnotit situace, ví co dělat. Ale v přesilovce není prostě tak šikovný, rychlý na tom Jackově místě. Hall hraje přes ruku a ačkoliv skvělou přihrávkou daroval gól Samovi, není to ono, drhlo to hodně. Jack, pokud bude zdráv, tak musí hrát.
O skvělé formě druhé lajny už byla řeč. Leccos se ovšem píše o úžasné třetí lajně. Naše třetí lajna je zodpovědná. Ale nedává góly a občas nějaký dostane. Neříkám, že nevybojuje pásmo nebo nezíská přesilovku. Ale od úžasné třetí lajny čekám více. A Okposo není ten problém. Problém pro třetí lajnu vzniknul přechodem Cozense do druhé lajny, ne příchodem Okposa. Naopak naše čtvrtá lajna, ať už se Skinnerem nebo Mittelstatdem, je nebezpečná, dobrá i dozadu, ta funguje skvěle a hodnotím jí výše. K samotnému osazení lajn, Skinner do druhé, Staal do třetí, Mittel do čtvrté a Okposo ven. Mittel hraje velmi dobře, líbí se mi, zodpovědný, kreativní, dravý. Ani ten Tage jako bottom útočník nevypadá špatně, umí udržet puk a znovu, v základu si ho umím představit a je jen dobře, že vytváří tlak na sestavu.
Závěrem – potřebujeme body. Potřebujeme gólmana. Potřebujeme Jacka a Halla v plné formě. Smith ven. A ty nesmělé paprsky se v úsvit promění 😉
1 thought on “Rozsáhlé double review (15),16 & 17”