Viktor Maudr 
Přiznám se, před dvojutkáním s Capitals jsem měl trochu nervy, a velmi brzy jsem zjistil, že zcela oprávněně. Washington sice musel do dvojzápasu nastoupit bez svých čtyř ruských opor, ale bylo mi naprosto jasné, že o to nepříjemnějším a tvrdším týmem Capitals budou. A tak se také stalo.
Hráči Washingtonu hráli, jako by jim ze zadku čouhala hadička s vrtulkou, lítali, snažili se být hodně fyzičtí, nepříjemní, snažili se nám dostat pod kůži, a to se z části podařilo. Buffalo rozhodně nehrálo nikterak zlý hokej. Jenže se opět ukazovala ta stejná písnička.
1 lajna – ok výkon, ale příliš mnoho sebevědomí, příliš mnoho playmakerů = potřeba tahat puky až do prázdné branky = nevyužití tuny možností.
2. lajna – Žádný playmaker, nikdo netahá puk do třetiny, těžko se tam s ním udrží.
3. lajna – OK výkon. Ne super senzační, ne tragický.
4. lajna – Skinner dře jako blázen, snaží se, líta po ledě a taky pálí jednu šanci za druhou.
No a tahle ofenzivní písnička v podstatě platila nějaké čtyři třetiny s Washingtonem. V prvním zápase se Sabres opět snažili vyprodukovat příležitosti, kdy by branky dávali v podstatě do prázdné. Eichel hned v páté minutě prvního duelu dostal přihrávku a jel sám na Vaněčka. Selhal. A to je také problém. Eichel rozhodně není ve střelecké formě. Má také smůlu, trefuje tyčky, ale k tomu míjí branky v dobrých pozicích, snaží se být až příliš perfektní, což mu zatím nejde.
Obě dvě utkání by se dala shrnout celkem jednoduše. Buffalo dřelo na branku jako bulharský dělník snažící se uživit čtyři děti a svou manželku, která našla zálibu v drahé módě. Washington oproti tomu připomínal člověka, co se umí dobře narodit do zbohatlické rodiny.
První zápas – Eichel neproměňuje krásnou souhru, první lajna mačká defenzívu Capitals jako citron, Hall pálí, Eichel se obtáčí okolo branky, Sam doráží. Nic. Poté se konečně Buffalu podaří dát gól, Olofsson vybojuje puk za brankou a předloží jej Staalovi a sláva. Vaněček překonán. O chvíli později šmudla od modré, puk se dobře odrazí a Backström doráží do prázdné. Sabres poté mají další kopec šancí, ale končí na své neschopnosti nebo Vaněčkovi. Capitals mají jeden tlak za delší dobu, přihrávka z rohu na vrcholek kruhů, bum – gól. Žádná věda. Skinner pak ještě zahodí samostatný únik, aby Dylan Cozens vybojoval puk ve středním pásmu, natáhl jej do třetiny a zaznamenal svůj první gól v NHL. Washington se pak zase dostane na chvíli do třetiny, dvě střely, odražený puk, dorážka a gól. No a takhle bych mohl pokračovat do aleluja. To nemá smysl. Myslím, že chápete, co tím chce básník říci.
Sabres to ale přeci jen dokázali dotáhnout do prodloužení, i když bylo jasné, že prostě věci nešlapou tak jak mají. Těsně před začátkem prodloužení bylo Buffalo dosti nesmyslně vyloučené a Capitals tak začali prodloužení v početní výhodě. V tyto momenty bylo důležité, že Capitals neměli Ovechkina s Kuznětsovem. V prvním zápase se hrálo 3 na 3 jen pár vteřin. Po uplynutí přesilovky hra rychle plynula, a tak si nadšenci nemohli prohlédnout, jak že to Hall vypadá v nastaveném čase. Nájezdy pak byly opravdu tragické a ačkoliv dělal Ullmark co mohl, Sabres první duel ztratili po dovednostní disciplíně.
Ten zmar hodně lidí frustroval. Buffalo znovu zahazovalo šance a hodně se nadřelo na vysněné branky, což v důsledku znamenalo to, že Krueger začal trochu více uvažovat o složení útočných formací a nakonec tedy i přeskupení. Poté co se v úvodu druhého zápasu Sabres znovu nedařilo vyzrát na Vaněčka, rozdělil Krueger Halla s Eichelem, což mi přišlo jako rozumné řešení. Eichelovi s Reinhartem se vrtátil Olofsson a Hall se posunul ke Staalovi a Okposovi, který zaznamenal svou premiéru v této sezoně.
Do druhého utkání nenastoupil Dylan Cozens, který dostal den volna. Krueger potvrdil, že chce hráče trochu rotovat s taxi squadem, aby byli více čerství. Zároveň už má Cozens jen malé množství povolených zápasů, než se Sabres budou muset rozhodnout, zda si jej nechají nebo pošlou mezi juniory. Věřím, že lajna Hall-Stall-Cozens by nemusela být vůbec špatná.
Abych se ale vrátil ke druhému utkání – než Krueger protočil lajny, musela Sabres držet nad vodou přesilová hra. Kdo by čekal její elitní formaci, je na omylu. Upřímně řečeno nechápu, co to tam naši trenéři během naší přesilovky vymýšlejí. Místo toho, aby byl Olofsson přilepený na svém místě, čekal na jeho pověstnou střelu, čímž by minimálně zablokovával jednoho hráče soupeře, který by si jej musel neustále bedlivě hlídat, tak má úkol popojíždět sem a tam, chvíli je napravo, chvíli uprostřed, pak zase nalevo… tohle mi hlava nebere. Buffalo tak podržela druhá přesilovková formace.
Ta zaplať pánbůh nic nevymýšlela. Hrála přímočaře, což přineslo své ovoce. Rána Millera od modré a šup – 1-1. Na 2-2 vyrovnávala sice první přesilovková lajna, jenže hlavně z toho důvodu, že pár vteřin v té rotaci jsme byli tak jak máme být neustále. Olofsson napravo čekající na přihrávku, kterou by svou sniperkou uklidil do branky. Ta přišla a bylo vymalováno. Třetí branku vsítila další přesilovková formace, kdy tentokrát dostal nabito Staal. Na 3:3 se podařilo Washingtonu vyrovnat další obrovskou „haluzí“, kdy Backström poslal puk z mínusového úhlu do Ullmarka a tenhle billiard mu se štěstím vyšel.
No a jelikož Hall neproměnil samostatný nájezd, který na něj byl odpískán, tak i ve druhém utkání jsme se dočkali prodloužení. Prodej xanaxu musel v okolí Buffala zase pořádně stoupnout. To bylo naprosto šílené ale krásné. Oba dva týmy měly solidní šance, ale brankáři byli proti inkasování branky. Hlavně Ullmark chytal naprosto skvěle. Bylo vidět, že tu výhru chce pro svého tatínka urvat. Oproti Vaněčkovi musel v prodloužení vytasit daleko složitější zákroky, avšak obstál a Sabres s Capitals znovu dospěli do nájezdů. Už jsem házel flintu do žita, ale Ullmark byl prostě famózní a Eichelovi tam konečně něco spadlo. Nakonec jsme tedy urvali z dvojzápasu s Capitals 3 body. Ačkoliv k tomu místy nedávala předvedená hra úplně ideální podnět, můžeme být se třemi body nadmíru spokojení. Teď je čas se vytasit proti Rangers a Devils.
Ještě si dovolím říct dva poznatky. Je potřeba pochválit Sabres za jejich disciplínu. Za šest odehraných utkání máme nejlepší poměr početních výhod/nevýhod v celé NHL. Dominantní hra na puku produkuje fauly a Sabres se zároveň snaží hrát chytře a nenechávat se vylučovat. To je také vlastně naše jediná šance, jelikož oslabení z taktovky Steva Smitha je prostě katastrofa.
Druhý poznatek – omlouvám se všem slovenským fandům, ale Chára je opravdu vymaštěný pitomec. Čím dál tím více začíná nestíhat, a o to větší prase se z něj stává. Capitals mu mohou poděkovat, že Sabres v prvním zápase neporazili v základní hrací době. První branku obstaral ztrátou puku za brankou s Olofssonem, tu třetí pak tím, že se rozhodl na mantinelu prasit Lazara a hrát si na šikanátora ze základky. Chyběl potom v obraně a Sheahan udělal svou práci. S Wilsonem budou tvořit opravdu skvělou dvojku.
