Viktor Maudr 
Buffalo Sabres vs. Washingtom Capitals 1:2
1. třetina
—
2.třetina
21:34 – WSH – Jakub Vrána (Wilson)
3. třetina
40:31 – BUF – Rasmus Ristolainen (Hall, Eichel)
47:47 – WSH – Tom Wilson (Backström)
Linus Ullmark 19/21
Vítek Vaněček 30/31
První zápas s Capitals útok klapal velmi dobře. Vytvářely se šance, padaly branky, jen ta obrana byla jalová. Odvetný zápas s DC se obrana zpacifikovala a začala předvádět konečně výkon hodný NHL. Dokonce jsem hned v první třetině nabil důvěru v Rasmuse Ristolainena, což je věc, která se mi nestala minimálně rok a čtvrt. Ristolainen hrál skvěle fyzicky, sem tam teda zase naprosto nesmyslně nahazoval puk u mantinelu na hokejky hráčů Capitals, ale jinak jej musím pochválit.
Překvapoval mě i Jake McCabe, který se snad hned třikrát vydal na ofenzivní výlet a skončil až v těsné blízkosti Vítka Vaněčka. Nedělali jsme úplně hrubé chyby. Co si vzpomínám, tak konkrétně dvě za zápas. Obě udělal Dahlin, který hraje jako zhulený. A to myslím opravdu doslovně. U Capitals byla aférka s koksem. Oukej, to hráče aspoň nabudí. Kuznětsov tam lítá po ledě a vidí duhový draky. To bych ještě pochopil. Jenže Dahlin vypadá, že si doma hraje na Jamajku a je extrémně pomalý. To je vidět i při první inkasované brance, chyba Dahlina a extrémně odfláknutý návrat = Vrána 1:0. Druhou obří chybu Dahlina stihl zachránit Tage Thompson. A těch menších zaváhání, přeskočení hokejky, pomalé přebírání hráčů… toho tam měl Rasmus nespočet. Krueger jej také asi 10 minut vůbec neposlal na led. Od té doby se chlapec trošku vzpamatoval, ale rozhodně ne na úroveň jedničky draftu.
Co se týče Ullmarka, ten těžil z kvalitnější defenzívy. Žádná super hitparáda to od něj také nebyla. Strašně moc vyrážel puky před sebe a přidělával tím obráncům zbytečnou práci. Bohužel, když se dala dohromady obrana, selhal útok. Nebylo by špatné, aby se to sešlo v zápase dohromady. Ne že by útok hrál nějak špatně. Nemám výtek k jedinému hráči, ač tu jsou někteří, kterým se nelíbil třeba Tage Thompson. Musím nesouhlasit. Thompson se mi líbí, silný na mantinelu, dovolí si proniknout sám do třetiny, udělá kličku. Za mě podává dobré výkony, jenže u Halla s Eichelem nebyl vidět – nedokázal je ideálně doplňovat.
Myslím si, že volba Sama Reinharta ukázala směr, kterým by se měla první lajna spíše ubírat. Sam není hráč, který by potřeboval držet puk na holi. To je Eichel a Hall. A když s nimi byl Thompson, byl třetí do party. Na Thompsonovi je vidět chuť hrát s pukem, užít si to. A šlo mu to celkem slušně, jenže mít v lajně tři typově podobné hráče, to nedělá dobrotu. Proto se změna s Reinhartem v jedničce pozitivně odrazila na výkonu první lajny.
Druhá lajna hrála také slušně, i později s Thompsonem. Staal se musí trochu více chytit, ale věřím, že to zvládne. Olofsson se mi nesmírně líbí. Hraje vyzrále, s pukem na holi, odstavuje tělem hráče. Dobrá práce. Třetí a čtvrtá lajna si též odvádí svoje. Jeff Skinner hrál naprosto skvěle, co se týče pohybu, najíždění i úspěšných kliček. Opravdu se v něm ten krasobruslař nezapře. Krásným jednoduchým axelem poslal obránce Capitals na párek s kečupem, ale potom nesmyslně střílel, i když mu na druhé straně najížděl úplně osamocený Eichel, který by pouze doklepával do prázdné.
Ofenzivně to opravdu nelepilo, Hall v první třetina pláchl dva na jednoho s Thompsonem a poslal tam nádhernou ránu, který se ale zastavila na horní tyči. Šancí bylo dost, ale ne a ne to ideálně trefit. Nebo alespoň trefit branku. Eichel jí minul snad osmkrát. Jak říkával můj trenér vesnického fotbalu, „když udeříš do tý meruny, musíš trefit zařízení.“ Ofenzivní dominanci Sabres potvrzovala čísla ve druhé třetině, kdy strávilo Buffalo v útočném pásmu něco málo přes šest minut, oproti pouze dvěma minutám Washingtonu. Co naplat, když vám to nelepí, tak vám to nelepí. Dostali jsme Vaněčka do tempa a pak už při něm stál pověstný hokejový bůh se všem svatými.
Největší výtku si ale zaslouží naše přesilovka. Měli jsme pět příležitostí a ani jednu nevyužili. Z toho pouze dvě přesilové hry za něco stály. Rob Ray řekl během vysílání snad první chytrou věc, kterou jsem od něj zaznamenal. „Máte na ledě pět hráčů, kteří všichni chtějí něco vymyslet, to může být na škodu.“ Má pravdu. Všichni se tam teď považují za mozek PP. Takže tomu chybí občas trochu přímočarosti. Olofsson se chce zbavit nálepky střelce a hledá spíše přihrávku, Eichel to chce hrát s Hallem do kuchyně, no prostě se příliš nedařilo, a to hlavně ani zavést puk a udržet jej. Což o to, zavést puk by nám ještě šlo, ale dát si pak tři přihrávky po sobě a udržet Capitals v zámku, to byl nadlidský problém. A to je věc, která nám prohrála tento zápas. Proti Capitals prostě musíte dát nějaký gól z pěti power play. Jinak to nejde.
Defenzivně chválím tým za super čistý výkon. To je také alfa a omega. Nedat Washingtonu přesilovou hru. Bohužel, ve třetí třetině přišel jeden smolný moment. Miller neudržel stabilitu (s lehounkým přispěním Wilsona), a dobytek v kádru Capitals pak neomylně poslal puk nad rameno Ullmarka. Obrovská škoda a mrzí mě to i vůči Millerovi, protože v tom dvojzápase byl našim jednoznačně nejlepším bekem.
Pojďme si ale říct, že na začátek sezony máme dost možná nejtěžší možný los. Capitals, Capitals, Flyers, Flyers (kteří sice dle mě play-off neudělají, ale to proto, že jim budou odcházet síly po polovině základní části), Capitals Capitas. To je fakt ošklivá nálož, ale věřím, že pokud Sabres budou předvádět výkony jako dnes proti Washingtonu, budeme promlouvat do bojů o play-off. Tohle byl hokej, na který se dá koukat.
P.S. Hall je skvělej (a v tento moment pravděpodobně u zubaře).
Highlights:
