Viktor Maudr 
Dlouholetý věrný fanoušek Sabres Venca Stach se rozhodl bojkotovat můj článek – „Na hraně krize (opět)“ a pustil se do svého článku plného pozitivity. Nemohu řici, že s ním částečně nesouhlasím. Ba naopak, pokud by se podařilo onu krizi zažehnat, věřím i já v možné prolomení Buffalské kletby. Ale to už předbíhám. Pojďte se začíst do článku Vency Stacha.
Těsně před úsvitem lepších zítřků
Známe to všichni, ať už prostřednictvím mnoha filmů, nebo našich osobních příběhů. Nic nám nejde, nedaří se, a když už si myslíme, že horší to být nemůže, zase se něco pokazí. A když už se zdá, že se to začne otáčet k lepšímu, tak se zase něco pokazí. A pak se to zlomí. Možná uděláte jednu, dvě změny a najednou všechno jde a daří se vám i ty do té doby nejtajnější cíle a mety. A přesně v této situaci Sabres nyní jsou. Největší tma bývá před úsvitem.
- Útok, útok, útok
Vraťme se kousek proti proudu řeky. Za GM Sabres byl vybrán Jason Boterill a ten snad hned na první tiskovce odhalil svou základní filozofii. Chceme hrát rychlý, dominantní hokej. Possession game. Držet puk, unavit soupeře, frustrovat ho. Tohle neřekl, ale tohle tenhle hokej přináší. A všechny hráče, které přiváděl, přiváděl s touto vizí. Takto přebudovával kádr. Trochu po proudu řeky přichází nový GM Adams a tento kádr doplňuje o bojovnější a defenzivnější typy hráčů do bottom lines. A po dvou letech učení, kdy jsme nechápali co se děje a proč hrajeme takovou bídu, to přišlo.
Hrajeme dominantní hokej. Hodně držíme puk. Dokážeme na dlouho úseky uzavřít soupeře v jeho pásmu. Zní to skvěle že? Vypadá to skvěle že? Ale schází nám efektivita. Proměňování šancí. Naše největší hvězdy se trápí se zakončením a ne a ne to zlomit. Ale to přijde. Chlapi pochopili, na co mají, co hrát můžou, co jsou jejich přednosti. Nyní se budou tlačit více do brány a budou mít trochu více štěstí. Góly přijdou. Sebevědomí vzroste. A pak už to bude mašina.
Kdybychom šli k individualitám, tak nelze nezmínit, jak moc se trápí Eichel i Hall, dvě největší hvězdy. Především Hall, jak už psal Viktor, chce všechno až moc vzít na sebe a něco udělat a většinou to skončí kontraproduktivně. Jackovo trápení těžko rozklíčovat, ale především se nezdá dravý jako minulou sezónu. To chtěl dorazit každého soupeře, to chtěl rychle a přímo k bráně. Dnes jakoby se vrátil do předchozí sezóny. Ale snad se probere. Góllofson a Sam jsou hráči, o kterých nemám pochyb, Viktor zaznamenal z mého pohledu pěkný osobnostní růst, už není tím jednorozměrným hráčem z minulé sezóny a Sam patří mezi nejchytřejší hráče NHL už delší dobu, jeho cit pro výběr místa je úžasný, zjednodušuje, zrychluje hru a navíc je obrovsky šikovný v předbrankovém prostoru. Nákupy Eakinse, Riedera, Sheahana nebyli šlápnutím vedle a ač tito hráči neoslňují, jsou platnými členy týmu a svoje si odbrání. Tage roste ve slušného middle-six útočníka schopného udržet puk, ale potřebuje ještě dozrát. Tady znovu podle mě chyba Ralpha, kdy stavěním tohoto hráče do první lajny mu dodal až nezdravé sebevědomí. Schopnosti má, ale je třeba je usměrnit. Pokud chcete do lajny Jacka nebo Halla přidat dalšího „vozku“ puku, je to příslovečné nošení dříví do lesa.
Ale zastavme se u jednoho jména, které by mohlo znamenat řešení našich problémů. Dylan Cozens. Po shlédnutí MS U20 jsem pochyboval, že bude mít na NHL už letos. Ten kluk mě ohromil. Nemluvím o bodových příspěvcích, ale o vyspělosti jeho hry. Výborně čte hru a je velmi zodpovědný v celé své hře, nedopouští se levných ztrát, umí zajistit spoluhráče. K tomu je velmi rychlý a šikovný. Věřím, že to není jen náhodný záblesk, ale přímo první paprsky našeho úsvitu.
A právě Dylan je klíčem k řešení našich útočných problémů. Máme v současné chvíli TOP 7 útočníků. A protože třetí lajna s příchodem Okposa už nehraje tak dobře jako hrála s Dylanem, řešení je jednoduché. Eric Stall přejde na centra třetí lajny a Dylan se chopí velení druhé řady na křídlech s neskutečně upozaděným Skinnerem a Hallem. Tihle tři budou komandem, které by bylo schopné popravit kteréhokoliv soupeře. A to i proto, že naše první lajna Olof-Jack-Sam by stále poutala nejlepší řady soupeře. A pokud ne, dostala by více prostoru, než se vyplatí jim dát. Lpění Ralpha na Skinnerovi ve čtvrté řadě je neskutečným plýtváním jeho schopnostmi, což letos dokazuje v mnohem lepší míře než loni, a neustálé nasazování Stalla na centru druhé lajny, na což v našem hokeji už nemá ani rychlost, ani šikovnost, je zase plýtvání jeho přínosu pro tým. Dylan se stylem do druhé lajny hodí více a dle mého s dvěmi dravými křídly (a pozor, Skinny se naučil bránit) by rozjel pravé peklo. Doufám, že si toho Ralph všimne.
- Obrana, obrana, obrana
Když jsem mluvil o pekle, tak to vidíme i v obraně. Ne ani tak u obránců samotných, jako v našem systému. Peklo. Past ve středním pásmu? My? A mohla bych jí vidět? Já vidím pod Ralphem naše útočníky už roky napadat hrozně vysoko, kolikrát vlezou ve třech až do soupeřovi třetiny, tam je obránci trapně snadno vyšachují a pak se to valí na obránce. A i ti podle mě zbytečně brzo modrou pustí. Možná někdy čtvrtá lajna použije klasickou past ve středním pásmu, ale vidím to moc málo. Jako trenér bych je za to mlátil a je to další z mnoha a mnoha důvodů, proč měl být Smith už dávno pryč. Střední pásmo až trapně vyklízíme. Proti nám dojede do pásma s pukem na holi i trojka Cllaterbuck – Reaves – Moulson. A to jsou nějací dřeváci. Naše bránění středního pásma je neakceptovatelné.
Ve vlastním pásmu jsme díky znalosti vlastních slabin – tedy neschopností účinně uhlídat jakýkoliv prostor mezi kruhy a zároveň aktivně napadat – staženi až příliš hluboko a i přes to nás soupeři často roztancují a to už je pak jen chaoss. Znovu, Smith musí pryč. Občas vidím Riedera s Eakinem bránit účinně, když se na tento „systém“ vykašlou a hrají, jak jsou zvyklí. Ale to je málo. Tohle musí umět celý tým.
Individuálně se raduji – Montour se rozehrál do své nejlepší sezóny, Risto potvrzuje svou TOP 2 pověst, neskutečně hraje po letech Jake McCabe – já ho vidím i útočit a dokonce účinně. Colin Miller se konečně uvolnil z pout a používá svou střelu tak jak se sluší a patří. Představte si, že se kluci naučí stínit gólmanovi. Ten chlap je schopný dát 20 gólů od modré za sezónu (no přeháním, ale přímo se na nich podílet určitě). Dahlin byl zpočátku učiněným poseroutkou, naštěstí se vzpamatoval, přesto od něj čekáme více, ale znovu, poslední zápasy naznačují, že už svítá. Jediným čistým zklamáním jsou výkony Jokiho, ten by si měl uvědomit, že dobrých ofenzivních beků máme dost a jeho místo může být snadno nahrazeno obrannými specialisty typu Irwina nebo Borgena, který umí obstojně i dopředu. Ale jinak individuálně s obranou není problém.
- Gólmani
Zde plně sdílím názor předsedy, že Linus by byl jednou z nejlepších dvojek NHL. 1B brankář taky. Ale bohužel není jedničkou a popisovat proč není třeba, Viky to napsal jasně. Smiřme se s tím, že pokud nám někdo nedá jedničku za Caseyho ( který se mi mimochodem v těch pár zápasech velmi líbil, ale typově už tam pro něj moc není místo ), tak musíme povolat UPL a zkusit to s ním. PaneBože Ralphe a Adamsi, v klidu, je to Fin. On nebude mít nervy, bude v klidu. Fini nemají emoce. Ani jednu. On to zvládne. Občas ho povolejte na zápas, nechte ho jeden zachytat a zase ho pošlete na farmu. Bude v pohodě. Program bude nabitý, Hutton me straší ve snech. UPL by měl dostat šanci.
- Office
Smith ven. Tečka. Jeho setrvání má možné vysvětlení. Adams to má rozehrané na výměnu trenéra a Ralph by případně měl skončit úplně. Z hráčů Sabres nevidím nadšení hrát pro svého kouče do roztrhání těla, nabruslit o kilometr víc než normálně. To tam není a podle mě Ralph si asi mužstvo nějak extra nezískal. To znamená, že Adams by měl k týmu ( a řekněme si upřímně, hlavně k Jackovi) promluvit ve stylu pánové, cukr byl fajn, ale potřebujete bič. Já jsem si Ralpha nevybral a vy jste se za jeho setrvání dostatečně neprali. Já svůj domácí úkol splnil a posílil jsem mužstvo, jak jen to bylo možné ( a můžeme říct že ano, práce Adamse byla opravdu skvělá ). Teď přijde můj nový kouč a vy se rozjedete. Po dobrém nebo po zlém. Končí vám smlouvy a musíte přesvědčit mne nebo jiného GM, že si prachy zasloužíte.
Takže jednoduše – když se začne vyhrávat, Ralph by měl zůstat, trenér co vyhrává se nevyhazuje. A myslím, že naše trápení je způsobeno i tím, že tu deku neumíme zhodit. Pokud se nebude dále dařit, je třeba udělat radikální krok, pro který je vše připraveno. Celý realizační tým ven, bez pardonu, musí to být řez. Na trhu je Gallant, pojďme pro něj. Ať si přivede své lidi a ukáže se. Trenér, co udělá se Sabres 2.kolo PO bude miláčkem bez ohledu na cokoliv.
Co říci závěrem. Miluju sportovní pohádky. Příběh Nagana, Gorana Ivaniševiče, našeho nároďáku na MS 2010, obrat Liverpoolu ve finále LM 2005 a mnoho mnoho dalších úžasných příběhů. A většina těchto příběhů má na začátku krizi, těžkou zkoušku, nepřízeň osudu. A já věřím, že tato zkouška je před nás postavena a po ní i my zažijeme naši Buffalskou pohádku. Sněte se mnou.
