Přestavte si pořádného, alespoň stopadesátikilového soudka, který zakopl a a visí nad útesem. Drží se jen dvěma prstíky a hrozí mu pád do nejhlubší propasti. Tak přesně takhle jsou na tom v současné době Sabres. Koronavirová pauza umocnila problémy Buffala, které je teď hodně blízko totálnímu kolapsu, který by snad mohla zachránit pouze série alespoň tří výher v řadě. Než dojdeme ale k následnému programu, pojďme se podívat, proč se Šavle nad onou propastí nacházejí.
- Útok, útok, útok.
Tahle pasáž hry je pro mě rozhodně nejtěžší rozklíčovat a mám pocit, že stejně tak pro Ralfa Kruegera. Útok prostě nešlape. Jak řekl trenér Krueger: „ještě jsem nikdy neviděl tak dominantní přesilovkovou formaci, která se neumí přentransformovat do hry 5 na 5“. A má pravdu. Přesilovky Buffala jsou pohledné, dominantní, někdy až moc přehrávané ale góly v nich (hlavně díky Olofssonovi) padají. Při hře 5 na 5 je to ale katastrofa. Upřímně nejsem schopný říct, co je na něm tak prachbídné. Buffalo si šance vytváří, ale nedokáže je proměňovat. To bylo vidět v posledním duelu s Capitals, kdy Sabres vstřelili snad tři tyčky v první periodě. Pak se psychicky složí a už by netrefili ani vrata od stodoly.
Jednotlivé nejpalčivější prvky
Důležitým prvkem, který Sabres v ofenzivě nepomáhá, je postrádání lídrů. Jack Eichel nemá dobrý vstup do sezony. Jeho branky Buffalu chybí. V třinácti duelech zaznamenal Eichel pouze dvě, což je nejhorší průměr na zápas v jeho kariéře. Od Eichela sice přihází asistence, ty jsou však velmi často jen v PP. Upřímně řečeno, zdá se mi, že Jack tak trochu postrádá ten kapitánský x-faktor. Zatím jsem pořádně neviděl, že by někoho seřval, burcoval, opravdu šel příkladem, aby nahecoval své spoluhráče. Možná je to frustrace, ale jistou měrou si za ní může Jack i sám.
Takovou samostatnou kapitolou je i Taylor Hall. Když se na něj podíváte při hře pět na pět, neustále maká, bojuje, vymýšlí, snaží se to všechno zlomit… jenže nemá souhru se svými parťáky v lajně a jeho snaha je dost často až za hranou – tedy v podstatě tak moc se snaží, až je to na škodu.
No a kdo je na ledě v podstatě nejkatastrofálnější je Kyle Okposo. Už jsem to jednou v článku zmiňoval. Naše třetí lajna byla mezi nejlepšími v celé NHL, a to do té doby, než se vrátil Kyle Okposo. Po příchodu Okposa k Riederovi a Eakinovi se tato lajna stala nejhorší v NHL. Okposo je problém. Hraje opravdu tragicky a mám takový pocit, že se blíží jeho „vymoulsonování“ z týmu, tedy poslání jej na waiver a následně buď do Rochesteru, nebo tam kde se jej ujmou. Okposo je tento rok extrémně pomalý, mimo a už ani svému týmu nepomáhá tou černou prací jako dříve. Tady je to prostě velký špatný.
No a co s Jeffem Skinnerem? To je asi největší otazník. Na Skinnerovi leží enormní deka, která ne a ne z tohoto hokejisty spadnout. Na Skinnerovi je podobně jako na Hallovi vidět snaha, ale žádné body nepřichází. Kdyby aspoň Skinner zůstal po tréninku a trénoval střelbu jako Eichel, tak si aspoň můžete říct, že dělá vše pro to, aby to zlomil. Takhle mám spíš obavu, že dostává 9 mega a je jenom vysmátej jako lečo. Stále neodsuzuji Botterilla za jeho podpis. Po 40 golové sezoně s trhem jaký byl prostě neměl moc jinou možnost. Bohužel Skinner se tím možná uchlácholil, možná se zalekl odpovědnosti a navíc mu prostě nesedí Ralph Krueger. Suma sumárum, Adams možná vymýšlí jak se jej zbavit. Relativně by mohl pomoct Seattle. Fanoušci však musí spíše doufat, že se Skinner zázrakem probere. - Koučing
Další velký problém nastává co se týče koučingu. Ohledně ofenzívy mi přijde, že si Krueger dal nějakou vizi a nehodlá jí příliš měnit, i když Buffalo ofenzivně strádá. Krueger stále nenašel ideální složen lajn, jediná lajna která zůstává stále pohromadě je tragická třetí. Ano, Buffalu teď chyběli někteří hráči, ale to co Sabres předváděli opravdu není dobré. Stále více se zdvihají hlasy, že by se Adams měl poohlédnout po novém trenérovi. Přičemž bych ale upřímně nerad o Kruegera přišel. Rád bych ho nechal u týmu v nějaké více manažerské pozici – třeba prezidenta hokejových operací. Nejčastěji se skloňuje jméno Gerarda Gallanta. Ještě větší problém má ale Buffalo v defenzívě. Nebýt ofenzivního pojetí hry a snahy hrát co nejvíce na puku, dostávali bychom každý zápas minimálně bůra. Buffalo se snaží hrát neustále past ve středním pásmu, a to prostě absolutně nefunguje. Když nás soupeř zamkne v pásmu, nastane absolutní chaos, kde nikdo pořádně neví, jaký prostor si má hlídat, kde má stát na odražené puky atd. Steve Smith byl problémem už v posledních letech a stále přetrvává na své pozici. - Brankáři
Největším problémem je, že nemáte jistotu. Když je v brance Ullmark, sice jste o trošku klidnější, ale stejně vám trne u každé střely. Ullmark by byl ideální dvojkou. Dost možná nejkvalitnější v NHL. Ale na post jedničky mu prostě něco schází. Dokáže předvést neuvěřitelný zákrok á la Hašek a potom pustit šmudlu od mantinelu z příšerného úhlu. O Huttonovi ani nemluvě. Zajímalo by mě, jak se to má s příchodem nového brankáře. Zisk Marca-Adnré Fleuryho ale začíná nabírat na nereálnosti, jelikož Fléury se parádně rozchytal a je otázkou, zda jej v tento moment budou chtít Golden Knights pustit.
Co nám může pomoct? Furt věřím, že psychická jistota. Dostat se do vítězného laufu by Buffalu nesmírně pomohlo. Postupně se do tréninku zapojují všichni hráči zasažení covidem. Nejdéle to bude trvat u Rasmuse Ristolainena, který prodělal hodně těžký koronavirus, a jak sám poznamenal, chvílemi se bál, aby se další den probral. Ostatní hráči už jsou ale zpět. Buffalo se musí vzpamatovat a má na to ideální soupeře. V příštích čtyřech duelech se Šavle utkají třikrát s New Jersey a jednou s Islanders. Porazit jednoho soupeře třikrát po sobě je extrémně těžké. Proto si myslím, že tři výhry z těchto čtyřech duelů by Sabres ještě mohlo vrátit do života. Pokud ne, bude se opakovat stejný kolovrátek z minulých let.
Mám pocit, že všichni fanoušci Buffala museli být v nějakém předchozím životě bandou kumánských nájezdníků. Nedovedu si to jinak vysvětlit. Proč pořád my.