Viktor Maudr 
Buffalo se po uzávěrce přestupů vydalo na trip po západě USA, kde mělo udržet a snad ještě navýšit šanci na play-off. Opak se ale stal pravdou. Sabres byli tragičtí a nezískali jediný bod. Postupně podlehli Coloradu, Vegas, Arizoně a Winnipegu. Proti Avalanche to byl ještě slušný výsledek a tuhý boj. Avšak další tři zápasy byly příšerné a Buffalo v nich zahrálo doslova prd.
Všechno to velmi často mělo společného jmenovatele, který trápí Sabres celou sezonu. Hlavně nekonzistentnost všech lajn. Když už se třeba poměrně slušně rozehraje druhá a třetí lajna, úplně vypadne ta první. Ano, Olofsson-Eichel-Reinhart, momentálně nešlapou, což je zřejmě primární důvod neúspěchu Sabres. Zdá se, že Eichel hraje s nějakým zraněním. Nechodil na buly a i po dobrých výkonech najednou hrál poněkud otráveně, pomaleji, více bez nápadu. Olofsson s Reinhartem ho rozhodně nepodpořili, a tak z toho máme buffalskou tragédii.
Dále tu máme typickou Buffalskou neschopnost hrát ve druhé třetině. Šavle umí solidně vstoupit do zápasu, ale druhá třetina je vždy tragická. Možná to má co dočinění se střídáním do tzv. dlouhé třetiny. Realitou však je, že proti Golden Knights Sabres opět ztratili vedení 2:0. S Arizonou zase promarnili krásný vstup o utkání po brance Kahuna.
Dalším smutným a tragikomickým faktorem těchto proher byli brankáři. Ti mohli většinu zápasu chytat solidně, ale v klíčové a důležité momenty udělali tragické chyby, které týmy stály cenné vedení, nebo i zlomili nějakou snahu Sabres o výhru. Jeden nepovedený trip po západě tak v podstatě definitivně ukončil šance Sabres na play-off. Pochybuji, že Buffalo udělá šňůru deseti výher v řadě. Zaměřit se tak musíme na příští sezonu. Jediným pozitivem snad byly výkony Dominika Kahuna. Ten hrál opravdu skvěle a zdálo se, že Botterill udělal velmi dobrý trade.
Pokud jsou informace o příštím platovém stropu platné, bude mít Buffalo k dispozici zhruba 40 milionů dolarů k manipulaci. V obraně zůstává podepsat Montoura s Pilutem. Ti mohou dohromady spolknout okolo 7 milonů dolarů. Podepsaní forvardi jsou jen Skinner, Eichel, Johansson a Okposo. Ullmark pak patrně také urve z platového stropu okolo 3 milionů. Jason Botterill či jiný GM tak může mít k dispozici okolo 30 milionů dolarů, aby podepsal okolo sedmi forwardů. Relativně si tak může manažer dovolit utratit za hráče v průměru 4,2 milionů dolarů. To nám dává opravdu slušný manévrovací prostor k zisku tolik potřebného druhého centra.
Špatnou stránkou je, že nám nezbývá opět nic jiného než se modlit, aby to manažer nepokazil.
Highlights:
