Posezónní rozhovory = horská dráha emocí

Buffalu skončila sezona, z mého pohledu možná ta nejdivnější v celé historii klubu. Všichni proto s očekáváním čekali, co hráči řeknou na posezónní tiskovce. No a bylo to pořádně zajímavé. Pojďme si postupně projít vše zajímavé, co se na tiskovce událo.

Kyle Okposo:
Otázka: Jak je to s tvým zraněním? Bylo jich poslední dobou hodně. Vrátíš se zpátky na led?
Okposo: „Teď se cítím dobře. Co se týče mé hokejové kariéry… Je mi 33. Nevím… když jsem se vrátil po zranění krku na nějakých těch 10 zápasů, cítil jsem v sobě zápal. Myslím, že jsem i hrál celkem dobře, s lehkostí. Samozřejmě jsem se trochu bál, když jsem dostal hit směrem na hlavu, ale ta je teď v pohodě a já se cítím dobře.

Otázka: Před sezonou by asi nikdo netipoval, že s tím vším nadšením okolo Ralpha Kruegera dojde k trenérské změně. Co se sakra stalo, že to dopadlo tak špatně? Nebo když to vezmu z jiného úhlu – co Don Granato přinesl do týmu, že se dokázal zlepšit?
Okposo: „No, ta covidová pauza byla těžká. Nebylo to špatné do doby covidové pauzy. Potom nebylo vůbec jednoduché se vrátit zpět. Pro nikoho. U některých hráčů to bylo i zaznamenané, jako třeba u Rista. Všechno se pak začalo nabalovat, tlak se začal navyšovat a přišla ta série proher. Byla to jedna věc za druhou. Ralph Krueger je jeden z mých nejoblíbenějších lidí, které jsem kdy poznal. Ralph je úžasná bytost. Stalo se ale hodně věcí, které prostě byly absolutně mimo kontrolu kohokoliv, což bohužel vedlo k vyhazovu. Poté přišel Donny (Granato), který k věcem přistupoval trošku jinak. Mnoho mladých hráčů začalo cítit větší sebevědomí a hrát velmi dobrý hokej. Musím Granata pochválit za to co předvedl. Přišel k týmu v asi té nejtěžší pozici, kterou jsem za 14 let své kariéry zažil a odvedl opravdu skvělou práci.

Otázka: Co říkáš na Linuse Ullmarka a jeho vývoj v posledních dvou letech?
Okposo: „Prostě ukázal, že je legitimní jedničkou NHL. Vždycky když byl v brance, hráli jsme s větší jistotou. Nebylo jednoduché mu dát gól ani na tréninku. Doufám, že bude v týmu i příští sezonu.“

Otázka: Co říkáš na posun Caseyho Mittelstata
Okposo: „Myslím si, že Mittelstadt udělal ze všech hráčů největší krok kupředu. Jsem na něj opravdu hrdý. Začal sezonu na taxi squadu ale hodně makal a vyplatilo se. To sebevědomí, se kterým odehrál konec sezony, bylo skvělé. Bude se už jen zlepšovat. Ten hlad bude mít dál, bude pracovat celé léto a vrátí se ještě silnější.“

Otázka: Velkou věcí tohoto léta budou Krakeni a to, jak zamíchají kartami. Ty máš ve svém kontraktu modifikovatelnou klauzuli. Kdyby ti Sabres řekli, že chtějí na expansion draftu chránit mladší hráče, kývl by si na to?
Okposo: „Nejsem si jistý, jakou mám vlastně klauzuli, musím se na to podívat (Máš modified no-movement klauzuli – říká redaktor). Jak říkám, musím se na to podívat. Každopádně to bude zajímavá offseason. Jsem si jist, že se o tom s Kevynem pobavíme. Já jen vím, že chci být příští rok v kádru Sabres a pomoct týmu dostat se z období bez play-off.“

Rasmus Ristolainen

Otázka: Co se změnilo po Kruegerově odchodu, že se celkově zlepšil herní projev týmu?
Ristolainen: „Myslím si, že vícero hráčům vyhovoval jinačí systém. Obzvláště mladým klukům. Donny (Granato) tady vybudoval sebedůvěru.“

Otázka: Můžeš mě opravit, ale mám pocit, že si tady odehrál nejlepší sezonu v kariéře. Zase se to nepřetavilo ve výhry, možná až tedy v moment, kdy tým převzal Granato. Jak je to s tebou? Chceš odejít nebo dáváš Buffalu ještě šanci?
Ristolainen: „Před chvílí jsem to řešil s Adamsem. Jsem otevřený všem možnostem. Teď těsně po sezoně je to těžké. Samozřejmě jsem frustrovaný, je to naprd. Ale jak jsem říkal Kevynovi, jsem otevřený všem scénářům. Zůstat zde nebo být vytrejdovaný.“

Otázka: Proč to letos zase nevyšlo a nedostali jste se do play-off?
Ristolainen: „Nebyli jsme dobří. Nejsem si jistý, zda jsme měli ten správný kádr. Ale je pravda, že když tato sezona začala, všichni jsme se těšili. Ty výměny přes léto vypadaly nadějně. Na začátku sezony jsem měl pocit, že máme nejlepší tým za tu dobu co jsem tady. Nebyli jsme ale konzistentní a to je to, co vás dostane do play-off.“

Jeff Skinner

Otázka: Když tým převzal Don Granato, začal se hrát jiný systém a dostával si větší ice-time. Myslíš, že ses výkonnostně přiblížil tomu, co bys chtěl a mohl předvádět?
Skinner: „Chci být hráčem, který na ledě zanechá stopu. Měl bych jím být. Po té změně se to zlepšilo, dokázal jsem na ledě být důležitější. Je to něco, na čem chci přes léto stavět. Chci se dostat do té formy, kterou od sebe očekávám.“

Otázka: Jaká byla největší změna mezi Kruegerem a Granatem?
Skinner: „Změna byla patrná v systému. Občas taky pomůže, když změníte hlas v kabině a dostanete jinou energii. Obecně si myslím, že Don po nás chtěl větší tempo a agresivitu na ledě, máme v týmu hodně mladých kluků, kteří dobře bruslí. Obecně vzato si myslím, že Granato upravil systém trochu více našim přednostem a silnějším stránkám. Celý trenérský tým odvedl dobrou práci.“

Otázka: Když se podíváš na to jádro hráčů, kterým tento tým disponuje, na jeho lídry, myslíš si, že to stačí na to, aby se tento kádr dostal z té čekací doby na play-off?
Skinner: „V to je potřeba věřit. Pokud v to nevěříš tak… eh. Nevim… Myslím si, že když se podíváte na ten talent, obzvlášť když porovnáte začátek a konec sezony u některých kluků…. Získali sebevědomí a zkušenosti, což jim do příští sezony jenom pomůže. Myslím si, že tady máme opravu dobré hráče. Teď je na nás to dát dohromady.“

Otázka: Vzhledem k tomu, jak jste se pod Granatem zvedli, přál by sis ho jako nového kouče?
Skinner: „Naštěstí taková rozhodnutí nemusím dělat já. Odvedli ale dobrou práci. Převzali tým okolo poloviny sezony v těžké pozici. Bylo náročné dodat klukům sebevědomí, ale povedlo se to.“

Sam Reinhart

Otázka: Před sezonou jsi se z nějakých důvodů nedohodl se Sabres na dlouhodobé smlouvě. Ta sezona se znovu nevyvíjela dobře, ačkoliv konec mohl být trošku pozitivní. Jak to teď s tebou vypadá? Chceš v Buffalu zůstat nebo bys raději zdvihl kotvy?
Reinhart: „Je pravda, že je to velké zklamání. Sezona se vyvíjela špatně a cítím to o to hůř, když jsem byl ke konci sezony opravdu ve formě ale nebudou z toho žádné významné zápasy. Je to opravdu zklamání. Co se týče mé budoucnosti, musím si dát nějaký čas na rozmyšlenou.“

Otázka: Velkou část sezony si odehrál na centru, což je tvá pozice z juniorky, avšak v NHL si jí v podstatě nikdy pořádně nehrál. Myslíš si, že si se na centra mohl přemístit o něco dříve?
Reinhart: „Je pravda, že to pro mě byla výzva a poměrně se mi na této pozici dařilo. Bylo to něco, co vykrystalizovalo z toho, v jaké kondici jsme měli náš kádr. Že bych si nějak stěžoval, že to tak mělo být i v minulých sezonách, to rozhodně ne, ale celkem jsem si to užil.“

Otázka: V čem udělal Granato největší změnu v týmu?
Reinhart: „Přišel do těžké situace. Je to o tom zmáčknout to resetovací tlačítko a najet znovu. Bohužel to resetovací tlačítko mačkám už hodně dlouho.“

Otázka: Same, v NHL si odehrál už více než 400 zápasů. Zažil si x nejrůznějších sezon, z nichž každá byla ale nějakým způsobem jiná. Přesto se Buffalo až na jednu výjimku nikdy ani nepřiblížilo play-off. Proč? Co dělá organizace špatně?
Reinhart: „Nejsem si jistý.“
Doplňková otázka: Vážně nemáš po 400 odehraných zápasech tušení, co je blbě?
Reinhart: „Nevím, nemám pro tebe teď odpověď.“

Linus Ullmark:

Otázka: Když teď dáme stranou finance, co by ti měl Kevyn Adams říct, abys kývl na podepsání nové smlouvy v Buffalu?
Ullmark: „Abych byl úplně upřímný, nevím. Zatím jsem nad tím nepřemýšlel. Nemám to na pořadu dne. Teďka chci jet domů, odpočinout si, strávit čas s rodinou. Potom si sednu se svým agentem a probereme vše o mé budoucnosti.“

Otázka: Buffalo ještě nerozhodlo, zda u týmu zůstane Granato, nebo zkusí štěstí s jiným trenérem. Každopádně mě zajímá, jak moc velký vliv na tebe a případné prodloužení smlouvy může mít to, kdo se stane trenérem.
Ullmark: „Uf, těžká otázka. Já si to v Buffalu užil bez ohledu na to, kdo byl zrovna u kormidla. Každý přinesl něco jiného… Jsem zvědavý s kým Sabres přijdou. Téhle organizaci přeju jen to nejlepší. Pokud toho budu součástí, super. Budu jenom rád. Nemyslím si ale, že by výběr trenéra měl přímý vliv na to, zda v týmu zůstanu či nikoliv.“

Otázka: Jaký byl největší vliv trenéra Granata na tým?
Ullmark: „Granato je hodně vášnivý člověk, co se týče jeho vůdcovství. Měl jasnou vizi co po nás hráčích chce a byl v tom konzistentní. To mě jako brankáři pomohlo, protože jsem věděl, co mohu od týmu očekávat. Nebyly tam nějaké další dodatečné dotazy na to, jaký hrajeme útok, jakou obranu. Mohl jsem se soustředit na to, abych jednoduše zastavit puk.“

Otázka: Jak se ti podařilo podávat tak skvělé výkony v moment, kdy si ztratil svého otce, navíc ještě hodně daleko od své rodiny.
Ullmark: „Na začátek musím říct, že jsem nesmírně vděčný celé organizaci. Od Kevyna po celý tým. Nechali mě být mnou a dodali mi podporu. Za to jim nemůžu dostatečně poděkovat. No a také jsem mluvil a mluvil a mluvil. Se všemi blízkými. Nejen s manželkou, maminkou. Kdybych nemluvil, nevyzpovídával se, neříkal jak se cítím, co prožívám, tak bych se patrně zhroutil. To je poznatek, který jsem se naučil. Musím o takových věcech mluvit, sdílet je. Nenechat se tím užírat. Během sezony jsem se o tom hodně bavil s Mikem Balesem (trenér brankářů) a byl jsem k němu úplně upřímný. Třeba se mě zeptal, jak se cítím a já jsem mu řekl, že na hovno. Omluvte ten výraz. Takhle to prostě bylo. Občas to byla tragédie, občas to bylo dobré. Kdybych ale neměl tu kuráž mu říct, jak se upřímně cítím, on by to nevěděl a společně bychom neměli tu možnost to řešit.“

Jake McCabe:

Jak se cítíš, co dělá tvoje zranění a jak to s tebou vypadá, co se týče nové smlouvy, jelikož si po sezoně UFA?
McCabe: „Rehabilitace probíhají dobře, všechno jde podle plánu. Na led bych se snad mohl vrátit v červenci. Myslím si, že mě na startu nové sezony nebude vůbec nic omezovat. Co se týče smlouvy, ano budu UFA. S Kevynem jsme jíž měli několik rozhovorů, zatím postupujeme krok za krokem.“

Otázka: Jak moc bereš při rozhodování se o nové smlouvě v potaz fakt, že v Buffalu to prostě v posledních letech nefunguje?
McCabe: „To je rozhodne součást důležitého rozhovoru, který budu mít s Kevynem. Mám ale pocit, že Adams odvedl tento rok dobrou práci. Když vezmu v potaz podmínky, které měl, tak si podle mě vedl dobře. Velmi dobře komunikuje, a já jsem si s ním svůj čas užil. Jak si řekl, doteď to nebylo tak úplně ideální. Bylo to frustrující. Myslím si ale, že Adams má dobrou představu, jak chce tvořit tento tým. Čekají ho těžká rozhodnut, jako třeba ta ohledně trenérského týmu. Věřím ale, že se rozhodne správně a povede tým dobrým směrem. Já se jen těším, až si společně promluvíme o budoucnosti.“

Jack Eichel:

Otázka:? (Těžko říct, jako by ji Sabres utnuli.. 🙂 Patrně jak se vyvíjí zranění)
Eichel: „Je to těžká cesta, pro mě je to něco nového. Samozřejmě na to nejsem expert, a tak jsem se snažil získat co nejvíce informací od nejrůznějších doktorů. Vzdělat se o tom. nejtěžší na tom je, že prostě nejste na ledě, nesoutěžíte, nehrajete. Je mi 24. Chci hrát. Mentální stránka věci je náročná. Co se týče operace, je to možnost. Stále je možnost vyžádat si operaci. Snažím se zůstat otevřený nejrůznějším možnostem. Nepřeji si nic jiného než celou situaci vyřešit a ve zdraví se připravit na další sezonu.“

Otázka: Podle toho co si řekl se zdá, že cítíš jistotu, že budeš na příští sezonu fit. Je to tak? Dále bych se pak chtěl zeptat, zda máš nějakou víru v to, že se věci obrátí k lepšímu.
Eichel: „Neměl jsem možnost být v přímo v kabině, ale zdálo se, že se věci začaly zlepšovat. Kluci byli pozitivní, panovala dobrá nálada, když jsem s nimi mluvil. Někteří hráči pořádně zabrali. Vlastně jsem s vámi neměl možnost mluvit po vyhození trenéra Kruegera. Byla to těžká situace. Ralph je skvělá bytost. Doufám, že s ním budu moct udržet kontakt po zbytek života. Měl jsem ale hodně pozitivních reakcí od kluků, když Don převzal tým. Jak pozměnil systém a nechal hrát některé kluky. Bylo fajn vidět pozitivní přístup. Bylo fajn vidět některé kluky plnit rozdílné role.“

Otázka: Znám tě už dlouho a vím, jak nesnášíš prohry. Jak se teď cítíš? Chceš zůstat u týmu a být součástí řešení, nebo bys to raději zkusil jinde?
Eichel: „Abych pravdu řekl, jsem trochu zklamaný, jak se věci vyvíjely od doby, kdy jsem byl zraněný. Lhal bych, kdybych řekl, že šlo vše hladce. Došlo na jisté rozkmotření mezi mnou a organizací. Pro mě je teď nejdůležitější se uzdravit se, najít cestu, abych mohl hrát příští sezonu hokej. Kdekoliv by to mohlo být. Uvidíme co se stane.“

Otázka: Původně jsem měl připravený jiný dotaz, ale teď bych rád navázal na to co si řekl. Co tě nejvíc štve na organizaci Sabres od té doby co jsi byl zraněný? Hrál si s bolestí již před svým posledním zápasem?
Eichel: „Myslím si, že každý hraje s nějakým zraněným. Takhle ta sezona funguje. Měl jsem před začátkem sezony poraněné žebro, proti New Jersey jsem si poranil kotník. To je ale běžné. V každém týmu jsou hráči, kteří hrají se zraněním. Nechci se na to vymlouvat. Nechci tvrdit, že pouhé 2 góly, které jsem vstřelil, jsou výsledkem nějakého zranění. Nepodával jsem takové výkony jaké bych chtěl.“

Otázka: Musím se znovu vrátit k tomu, co tady nebylo úplně zodpovězeno. Doteď si se s Buffalem nedostal do play-off. Nastává evidentně jistý problém. Požádal si Sabres o výměnu? Řekl si, že si otevřen tomu být vyměněn?
Eichel: „Jsem frustrovaný. Když projdete kabinu skrz na skrz, všichni budou frustrovaní. Tak to je. Každý tým, každý hráč. Všichni by měli mít na začátku sezony cíl dostat se do play-off a vyhrát Stanley cup. Povedlo se nám to? Ne. Měli jsme těžkou sezonu? Ano. Když se to takhle stane, ptáte se sami sebe, co se stalo, co udělat líp, jak naložit s budoucností? Během téhle offseason se musím hodně zamyslet co bude dál. V tento moment jsem ale tady. Jsem kapitán tohoto týmu. Mým cílem je být dostupný, pomoct klukům v kabině a téhle organizaci vyhrávat zápasy.“

Otázka: Tvoje jméno bylo minulou sezonu hodně skloňováno, tu příští to bude patrně znovu. Jak zvládneš ten tlak?
Eichel: „No, o něčem psát musíte ne?“ (smích)

Otázka: Jak probíhaly tvé konverzace s Kevynem Adamsem?
Eichel: „Párkrát jsme spolu mluvili. Jak jsem říkal, ohledně mého zranění došlo na jisté rozkmotření. Já jsem na jedné straně a oni na druhé. Snažíme se to projít skrz na skrz a dohodnout se na tom, jak to léčit. Takže pár rozhovorů bylo, ale víceméně byly hlavně o tom uzdravit se a pohnout se dál.“

Otázka: Chápu tedy správně, že jedna strana chce, aby si šel na operaci a z nějakého dlouhodobého hlediska byl v pořádku, a druhá strana se snaží najít nějakou míň invazivní formu léčby?
Eichel: „V podstatě. Já se musím starat o to, co je nejlepší pro Jacka Eichela. Organizace se zase stará o to, co je nejlepší pro Buffalo Sabres. Věci okolo zranění nebyli úplně černobílé. Všichni se snažíme vzdělávat a rozhodnout se co bude nejlepší. Chci udělat to, co bude nejlepší pro mě. Chci hrát hokej ještě hodně dlouho.“

Otázka: Říkáš, že chceš udělat to, co je pro tebe nejlepší. Pokud je pro tebe nejlepší hrát mimo Buffalo, jak se s tím popereš?
Eichel: „Jak jsem řekl. Já chci co je nejlepší pro mě, Buffalo chce co je nejlepší pro Sabres. Tak to je. Je to bussiness. Nemám to nikomu za zlé. Takhle to funguje. S touhle sezonou nebyl nikdo spokojený, až na Sama. Ten měl dobrý rok (smích). Každopádně uvidíme. Budeme se bavit a uvidíme, kam se co pohne.“

Otázka: Nejsem si jistý, jestli to chápu správně. Když se bavíš se svým doktorem a rozhodneš se, že chceš nebo nechceš operaci, proč prostě nemůžeš udělat se svým tělem to, co chceš?
Eichel: (úsměv) „Takhle to nefunguje.“
doplňková otázka: Je to kvůli kontraktu?
Eichel: „Přál bych si to, ale takhle to nefunguje. Uhodil si hřebíček na hlavičku. Mám kontrakt s tímto týmem. A ten díky tomu drží v ruce hodně karet ohledně toho, co můžu a co nemůžu dělat.“

Otázka: Z toho všeho co říkáš se mi zdá, že by sis přál operaci. Je tam nějaká dlouhá rekonvalescence? Půl roku, rok?
Eichel: „Ne, ta rekonvalescence je hodně rychlá. Chci být fit na startu příští sezony. Snažím se mluvit s různými lidmi, dostávám různé názory. Nakonec chci udělat to, co bude dlouhodobě nejlepší pro Jacka Eichela. Za nějakou dobu nebudu hokejista. Budu otec a rodič. Moje povinnosti se změní. Jak jsem ale říkal. Není to černobílé.“

Rasmus Dahlin

Otázka: Před nějakou dobou si řekl, že trenér Granato dělá s týmem něco speciálního. Jak se mu to podařilo, v čem byla největší změna?
Dahlin: „Přišel s dobrým a pozitivním přístupem. Všichni hráči se pod ním zvedli. Nabrali jsme sebevědomí. Vždycky když jsme šli na led, tak jsme měli dobrou náladu. Věděli jsme, že nám kryje záda, což je klíč k úspěchu.“

Otázka: Co přinesl Don Granato, že si se tak zlepšil zejména v ofenzivní složce hry?
Dahlin: „Jeho přístup a znalost toho, jak chce hrát hokej. Cítil jsem, že mi důvěřuje. Viděl můj potenciál a já se tak cítil na ledě dobře. Nemusel jsem nad věcmi tolik přemýšlet.“

Otázka: Poslední dva měsíce si hrál v prvním obranném páru a čelil nejlepším lajnám soupeře s velkým ice-timem. Jak ses cítil?
Dahlin: „Byla to skvělá zkušenost. Předtím jsem proti nejlepším lajnám tolik nehrál, takže bylo super si to zkusit. Myslím, že mě to po defenzivní složce rozhodně posunulo. Naučil jsem se, jak nejlepší hráči hrají.“

Otázka: Ještě jsem se tě chtěl zeptat na Caseyho Mittelstadta. Jak se jeho práce projevila na ledě?
Dahlin: „Jo, znám Caseyho už tři roky. Každý den velmi tvrdě pracuje. Jsem rád, že se mu dařilo. Je to skromný a tvrdě pracující kluk.“

Otázka: Včerejšek nám naznačil, že v kádru Buffala mohou příští rok chybět Eichel, Reinhart i Ristolainen, Pro tebe to naopak bude čtvrtý rok v NHL. Pokud se tak opravdu stane, jak velké vůdcovské dovednosti zvládneš přenést do týmu?
Dahlin: „Nevím jak bude vypadat budoucnost, ale když jsem byl mladší, v juniorech, vždycky jsem byl jedním z lídrů. Uvidíme. Určitě se ale těším na budoucnost.“

Otázka: Toto léto se staneš chráněným volným hráčem. Už si přemýšlel nad tím, jaký druh smlouvy bys chtěl podepsat? Dlouhodobý kontrakt nebo něco jiného?
Dahlin: „Sezona zrovna skončila a nejsem s ní spokojený. Ani na vteřinu jsem ale o kontraktu zatím nepřemýšlel.“

Casey Mittelstadt

Otázka: Jak si myslíš, že si se zvedl na pozici centra a jak ses v téhle roli cítil.
Mittelstadt: „Jsou to různé maličkosti, které se zlepšují. Kdybych měl něco konkrétně zmínit, tak třeba vhazování. Vím že je to maličkost a pořád na nich musím pracovat. Hodně střídání jsme začínali vhazováním a začít na puku nebo bez něj je jednoznačně rozdíl. Obecně vzato se ale hra pro mě jednoznačně zpomalila. Když tým převzal Granato, začal mi systém dávat větší smysl. Samozřejmě, že jsme se občas hledali, ale obecně se to zvedlo a zvládli jsme trávit víc času v útočném pásmu.“

Otázka: Když u týmu byl Ralph Krueger, nevěřil, že zvládneš pozici centra. Poté přišel trenér Granato a naopak ti věřil a ty jsi také všem dokázal, že na to máš. Jak tě ovlivnil ten Granatův přístup, po kterém si všem ukázal, že na to opravdu máš.
Mittelstadt: „Nevím, jestli to úplně je o jedné věci, ale motivoval mě. Motivoval mě, abych byl lepší, hrál větší roli. Tohle občas kluci potřebují. Poslal mě na led proti nejlepším lajnám soupeře. Neměl jsem prostor na chybu a to mi vlastně vyhovovalo. Je to vlastně takhle jednoduché. Byla to zkušenost, kterou jsem využil. Dokázal jsem si, že můžu hrát proti komukoliv a tvořit hru proti komukoliv. Vždycky jsem hrál na centru, potřeboval jsem si jen obnovit to sebevědomí.“

Otázka: Jak demotivující je slyšet, že tři z týmových lídru nemají úplně velký zájem pokračovat v týmu?
Mittelstadt: „Jo, to není jednoduché. Se všemi jsem se spřátelil. Jsme spoluhráči už takřka tři roky. Samozřejmě jsou u týmu už déle než já. Samozřejmě to není jednoduché poslouchat. Nemám to ale ve své moci.“

Otázka: Pokud tým opustí jeho lídři, bude to na nových hráčích, aby převzali tyto role. Jsi případně připraven stát se jedním z lídrů týmu?
Mittelstadt: „To je hodně těžká otázka. Chtěl bych být tahounem. To snad chce každý hráč. Vím, že přijdu na led a budu sám sebou. Toho se chci držet.“

Otázka: Přes minulé léto si hodně pracoval, udělal si obrovský kus práce a přesto z toho na začátku byl jen taxi squad. Jak ses přes to dokázal povznést?
Mittelstadt: „Byly to pro mě těžké dny, ale stále jsem každý den na ledě nechával vše. Nebylo to jednoduché, ale doufal jsem, že dostanu šanci. Musel jsem zůstat trpělivý a čekat na příležitost.“

Tage Thompson

Otázka: Měl si sezonu jako na horské dráze. Začal si v první lajně, pak si rotoval jinde. Dokonce si i vypadl ze sestavy. To se ale pak změnilo. Jak moc velkou váhu na tvém úspěchu mělo to, že si byl přiřazen do lajny, dostal si nějakou roli a mohl si v ní trochu růst?
Thompson: „Rozhodně velkou. Obecně ta přímost od Granata. Pokaždé když jsem vstoupil na led, věděl jsem co mám dělat. Myslím si, že ta jasnost a příležitost mi ohromně dala.“

Otázka: Casey mluvil o tom, že si nebyl jistý svou pozic na centru, ale Don Granato ho pořádně namotivoval a zvládl to. Jak to bylo s tebou, také tě Granato motivoval?
Thompson: „Jasně že jo, to jsme taky potřebovali. To o něm i hodně vypovídá. Viděl v nás potenciál a snažil se ho vymáčknout. Mě osobně pomohl v tom udržet si nějaký standard. Hrát konzistentně každý večer, pokusit se rozhodovat zápasy. Oba věříme, že na to mám. Možná se to trochu ukázalo na konci sezony, já z toho chci teď těžit v offseason.“

Otázka: Před touto sezonou se mluvilo o tom, jak si nabral svalovou hmotu, že si zesílil. Na ledě to ale úplně nevypadalo, že bys tu sílu používal. Je to něco, na čem bys chtěl přes léto zapracovat?
Thompson: „Určitě ano, je potřeba dále pracovat. Určitě jsem přes minulé léto udělal dobrou práci při nabrání svalové hmoty. Musím ale pracovat dál. Nikdy není dobré se sám se sebou spokojit. Doufám, že se mi to během léta podaří. Chtěl bych více tahat puky do branky, být důraznější. Vím, že to dovedu.“

Otázka: Chápu, že nejsi mezi těmi, kteří by učinili finální rozhodnutí. Když to ale pominu, ty, Rasmus Dahlin i Casey Mittelstadt jste všichni vyjádřili velká slova chvály a podpory směrem k trenérovi Granatovi. Sdíleli jste tento názor i s vedením, že byste chtěli Granata zpátky na lavičce?
Thompson: „To zas ne, bavili jsme se o tom, jak jsme se cítili během sezony, jak jsme se cítili ohledně našich individuálních výkonů a co viděli oni jako vedení. Je to na nich. Za sebe můžu říct, že mám Donnyho opravdu rád. Je to skvělý kouč, znám ho už z mládežnického amerického programu. Jak jsem ale řekl, není to na mě, ale jsem si jistý, že vedení udělá to nejlepší možné řešení. V tenhle moment musíte věřit našemu generálnímu manažerovi. Myslím, že mu všichni věříme.“

Dylan Cozens

Otázka: Dylane, během sezony si hrál velmi často na centru, Jaká změna je hrát centra v NHL? Co ses naučil?
Cozens: „První věc, která mi přijde na mysl, jsou vhazování. Mnoho kluků je trénuje už hodně dlouho a musím se s tím prát. Druhá věc je práce v obranném pásmu. Je tam hodně odpovědnosti, když ztratíte hráče a necháte ho volného, je malér. Myslím, že se mi na centru poměrně dařilo, ale určitě se můžu zlepšit.“

Otázka: Tahle sezona ti přinesla hodně různých výzev. Dvě dlouhé karantény, covid, mistrovství světa juniorů, nováčkovský rok. Cítil si se na konci už trochu unavený?
Cozens: „Je pravda, že při poslední várce zápasů jsem neprodukoval tolik bodů, kolik bych chtěl. Sezonu jsem nezakončil v nejlepší formě. Byla to pro mě hodně dlouhá sezona. Opravdu se na to nechci vymlouvat. Musím si teď trošku odpočinout a pak se vrátit do práce. Tohle léto pro mě bude hodně důležité. Vrátím se zpět příští rok silnější. Chci pracovat jako nikdy předtím a vrátit se v roli člověka, co rozhoduje zápasy. Chci být produktivním tahounem.“

Otázka: Na draftu ve Vancouveru k tobě přišel Sam, Jack ti hned volal. Když vezmeme v potaz to, co tu bylo řečeno včera, že Sam, Jack i Ristolainen nemusí být součástí týmu příští rok – Jakou na to máš reakci a případně jak velkým lídrem dokážeš ještě být?
Cozens: „Nemůžu říct nic jiného než pozitivní věci o těchto klucích. Od začátku mi pomáhali, dávali mi rady. Je to věc, kterou nemám pod kontrolou. Určitě bych byl rád, kdyby byli oba zpátky i příští sezonu. Jsou to oba skvělí hráči. Pokud ale nebudou, je to pro mě jednoznačně signál stát se větším lídrem. Jak jsem ale říkal, oba jsou skvělí hráči a bylo by dobré je mít zpět v týmu.“

Otázka: Co se podle tebe změnilo, když tým převzal Don Granato?
Cozens: „Začali jsme vyhrávat zápasy, dávat góly. Zaměřil se na ofenzívu. Hodně kluků zbožňovalo pod ním hrát. Hodně kluků zazářilo. Tím ale nechci nic ubírat Ralphu Kruegerovi. Mám Ralpha opravdu rád. Je jedním z nejlepších lidí co jsem poznal. Bůh ví, jak to dopadne s trenérem pro příští sezonu. Ať to ale dopadne jakkoliv, budu se hrozně těšit na příští sezonu.“

Otázka: Když si na závěr sezony mluvil s vedením, sdělili ti, co od tebe přes léto chtějí? Na čem máš zapracovat? A máš nějakou představu, na čem chceš ty sám pracovat?
Cozens: „Hodně jsme se bavili o tom, jak sezona vypadala a co přenést do další sezony. Každopádně jsem neprodukoval tolik bodů, kolik bych chtěl. Na tom chci zapracovat. Chci být v téhle lize střelcem. To je věc, kterou od sebe očekávám. Mám velká očekávání. Vím, že na sobě musím tvrdě pracovat. Tenhle rok byl hodně o tom se učit. Naučil jsem se toho mnoho a chci si to přenést do další sezony.“

Otázka: Na ledě si několikrát ukázal, že chceš být lídrem. Jak moc velkým lídrem chceš v příští sezoně být?
Cozens: „Pořád jsem ještě hodně mladý. Neočekávám, že přijdu do kabiny a kluci ke mně budou chodit jako ke svému vůdci. Chci se ale stát lídrem. Hráčem, ke kterému budou ostatní tak trochu vzhlížet, ptát se ho na věci. Stále jsem ale ještě mladý a úplně to neočekávám. Očekávám to ale od sebe do budoucna.“

Victor Olofsson

Otázka: Během každé offseason přijdou změny, ale s tím co bylo řečeno včera, Jack a Sam frustrovaní. Kdo ví, jak bude tým v příští sezoně vypadat. Je dost možné, že budeš mít velkou roli, protože patříš k jedním z těch starších kluků. Jaké to je vstupovat do offseason s tím pocitem, že nevíš co a jak.
Olofsson: „Co se stane v offseason, to je na Kevynovi a dalších lidech. Já se můžu jen soustředit na sebe, abych se zlepšil a stal se lepším hokejistou. Budu tohle léto pracovat tvrdě, abych byl pořádně připravený pro příští sezonu. Nad tímhle přemýšlím. To je to co můžu ovlivnit.“

Otázka: Jak se chceš stát lepším hráčem. Co dělat, abys byl více produktivní při hře 5 na 5.
Olofsson: „Ah, zrovna jsem měl dobrý rozhovor s Kevynem. Pravděpodobně bych měl hrát více na ose, pohybovat se líp před brankou. Najít cestu jak střílet víc branek v prostoru před brankou. Vím že mám dobrou střelu, že umím dávat góly z krajů. Chci se dostávat víc před branku a střílet odtamtud více gólů. Gól nemusí být vždy pěkný. Na tom chci zapracovat. To je ten další krok. Stát se lepším střelcem.“

Otázka: Jaké to je hrát před Linusem Ullmarkem?
Olofsson: „Je to skvělé. Tenhle rok byl úžasný. Bohužel ho trápila ta zranění. To bylo těžké pro něj i pro tým. Pokud je zdravý v brance, myslím si, že je světový brankář. Vždycky cítíte jistotu, když ho máte za zády. Doufám, že ho příští rok uvidíme v brance.“

Otázka: Jak se změnil styl hry poté, co tým převzal Don Granato?
Olofsson: „Obecně vzato jsme s Donem hráli lepší hokej. Lépe jsme pracovali s pukem. Nechal nás hrát s jistou volností. Ten přístup se mi hodně líbil. Mám rád volnost na ledě. Poslal nás na led, abychom si užili hokej, a myslím si, že z toho každý těžil.“

Don Granato

Otázka: Jsem si jistý, že jsi se již s Kevynem Adamsem bavil. Jak to teď s tebou vypadá? Již dříve si zmiňoval, že bys rád zůstal trénovat dále.
Granato: „Kevyn se se mnou bavil o procesu, který mi vysvětlil v době, co jsem převzal tým. Neustále jsme se spolu bavili. Každý den i několikrát. Jsem velmi spokojený s odvedenou prací na tom procesu, jaký jsme si nastavili. Po sezoně jsme se bavili spíš o rozhovorech s hráči a nějakém jejich nastavení na příští sezonu. Po mě budete mluvit s Kevynem, takže nechám spíše jeho, aby na tohle téma dál pokračoval.“

Otázka: Mám dva dotazy, zaprvé, dal ti Kevyn Adams nějaké datum, do kterého by měl rozhodnout o trenérské pozici pro příští sezonu? Zadruhé, Jack Eichel mluvil o jisté neshodě mezi ním a vedením ohledně jeho zranění. Mohl bys tu situaci trošku osvětlit?
Granato: „Osvětlit to nemohu, budete se bavit s Kevynem, který vám k tomu snad řekne víc. K první otázce, ne. Žádné datum jsme si nestanovili, ani jsem o to Kevyna nežádal. Pro mě to ani zprvu nebylo relevantní. Teď je to patrně o něco relevantnější, ale zatím je to otevřené a ještě se spolu budeme bavit.“

Otázka: Co si myslíš, že si týmu dokázal předat jako dočasný hlavní trenér?
Granato: „Myslím si, že byl rozhodně vidět progres. To bylo celkem jasné. A říkám jasné, protože jsme v průmyslu, ve kterém každý zná každého. V divizi je 3, 4, 5 trenéru, proti kterým jsem již v historii trénoval. Hráči se znají navzájem, třeba spolu dříve hráli. Je jasné, že jsme vzbudili větší respekt mezi ostatními týmy. Bylo to vidět i na výsledcích. Když jsme po konci sezony mluvili s hráči, obzvlášť u mladých kluků bylo jasně vidět, že mají vizi, energii a nadšení pokračovat. Tohle nadšení si ale nesmíte plést s nějakým uspokojením. Oni nejsou spokojení. Nikdo tady. Důvěřují ale systému, který se tu buduje. Že se zvládneme mezi zápasy nebo třetinami adaptovat na hru soupeře. To jsou klíčové komponenty k budoucímu úspěchu. Říkal jsem to i v kabině. Nepotřebujeme zoufale vyhrávat zápasy. Jestli to tak někdo cítí, je to jeho věc. Já ale nesnáším být zoufalým týmem. Pro mě bylo nejdůležitější zlepšovat se zápas od zápasu. Ono se to nakonec ukáže i na těch výhrách. Myslím si, že to tak i kluci cítili. Že společně něco budujeme. Bylo fajn toho být součástí. A samozřejmě bych toho byl rád součástí i nadále.“

Otázka: Když jsme mluvili se Samem, nevypadal úplně šťastně. Přesto měl svou nejlepší sezonu. Jaký přístup si od něj viděl v posledních několika týdnech?
Granato: „Nějaké ty rozhovory jsem viděl. Sama jsem také nějak proletěl, ale ty věci z rozhovorů pro mě nejsou příliš směrodatné. Znám ty hráče poměrně dobře. Je pro ně těžké jít před mikrofon na podium. Vědí že budou dostávat některé dotazy, ohledně spoluhráčů, minulosti i budoucnosti. Není to pro ty kluky zábava. Každopádně mohu říct, že v zákulisí jsou všichni tihle kluci pracovním vzorem. Viděli jste Sama. Navléknout si uniformu, fyzicky makat, to je prostě jiné než jít za mikrofon a zpracovávat otázky. Když sundají výstroj, čekají pár měsíců, nemají situaci pod kontrolou. Ale jakmile padne buly, je to na nich. Mají vše pod svou kontrolou a jsou natěšení. Když se bavíme o Samovi, on je zrovna tím typem hráče, který se neustále dívá přes rameno a ptá se, už jsem na řadě? Jdu teď ja? Miluji tu jeho energii. Je opravdu rozdílné, když ho vidíte takhle vy a jak vypadá v kabině.“

Otázka: Opravdu tě neznervózňuje to, jak hráči vystupovali během rozhovorů? U Jacka byla vidět obrovská frustrace. Vážně tě netrápí, že tvář této franchise otevřeně říká, že není jistá ohledně své budoucnosti a zmínila neshodu mezi ním a organizací Sabres. Jak to, že jako člověka, který chce vést Buffalo do příští sezony, tě to neznepokojí?
Granato: „To je jednoduché. Tihle kluci prostě milují hrát hokej. Můžu vás ujistit, že když přijdou do kabiny, chovají se úplně jinak než jako je vidíte tady vy. Dělají to co milují. Jsou absolutně odlišní. Mluvím jako trenér. Nemám jedinou obavu. Vedl jsem stovky a stovky hráčů, kteří procházeli ještě těžšími obdobími. Tohle byl člověk, který nemůže hrát hokej. Jakmile si ale bude moct nazout zpět bruse, ten zápal a energie tam znovu bude. O tom nepochybuji. Viděl jsem to už tolikrát, nemám o tom pochyb. Znám Jacka. Chce hrát hokej, miluje to.“

Otázka: Během tvého působení si se nebál změn. Nechal si hrát Mittelstadta na centru, Reinharta na centru. Některým klukům si zvyšoval ice-time. Je tohle styl, který bys případně chtěl praktikovat i do budoucna?
Granato: „Dostali jsme se do zvláštní pozice. Chtěli jsme vybudovat důvěru v týmu, zamezit prohrám. Do toho se díky trejdům a zraněním otevřely nejrůznější pozice. Byly také ale zápasy, kdy jsem musel hráče pokárat. Třeba Tage jsem při jednom zápase poslal pár lajn dolů, vzal jsem si ho stranou a řekl mu, že si bude muset na další příležitost počkat. To také udělal a dostal jí o pár zápasů později. Rozhodně jsem tedy nepřehlížel ony zkušenosti a lekce, které byly zapotřebí. Třeba Cozense jsem jeden zápas postavil proti Crosbymu a druhý tu šanci nedostal. Štvalo ho to, ale vysvětlil jsem mu to. Pokud budu v říjnu stát na lavičce jako trenér, je to rozhodně věc, ze které bych těžil. Dát těmhle klukům cennou zkušenost hrát proti nejlepším týmům. Nechat je také zažít neúspěch. Motivovat je. To všechno z nich udělá lepší hráče. To jsem se snažil používat.“

Otázka: Myslím si, že v tento moment si nikdo nemyslí, že u týmu zůstanou všichni tři zmiňovaní hráči (Eichel, Risto, Reinhart). Pokud se to potvrdí, jak moc si připraven vést tým skrze hráče jako Dahlin, Mittelstadt či Cozens, kteří by se měli stát novými lídry a tvářemi organizace.
Granato: „Jsem připravený na všechno. Hokej je věc, která se často mění. Vezměte si příklad z této sezony. Museli jsme použít až šestého brankáře. Musíte reagovat a být připraven si najít cestu k vítězství. Věřím v mladé jádro, kdyby tady ti zmiňovaní hráči nebyli. To ale není otázka na mě. Byl bych připravený tak nebo tak.“

Otázka: Vím že je to hypotetické, ale dovedeš si představit, že by si se k Sabres vrátil znovu jako asistent trenéra?
Granato: „Těžko říct. To zaleží na okolnostech. Abych pravdu řekl, vždycky jsem uvažoval jako hlavní trenér. Být asistentem a hlavním trenérem, to je rozdíl. Dlouhá léta jsem byl hlavní trenér a také se také cítím. To jen k tomu jak to cítím.“

Otázka: Myslíš si, že za tu práci kterou si s týmem odvedl si zasloužíš funkci hlavního trenéra?
Granato: „Takhle to nefunguje. Tady si zasluhujete tu pozici každý den. Liga taková je. Rozhodně mi tady nikdo nic nedluží. Snažil jsem se jako trenér vytěžit ze situace maximum. Že by mi za to ale někdo něco dlužil, to opravdu ne.“

Otázka: Dylan Cozens zažil velmi dobrou sezonu, ukázal zajímavou vůdcovskou roli. Přesto to v posledních deseti zápasech vypadalo, jako by narazil do pomyslné nováčkovské zdi. Jak se s tím popral?
Granato: „S různými hráči jsme se bavili o těchto věcech. Jak reagují na ty horší momenty. Jak si řekl, Dylan procházel tímto obdobím. Cítil se, jakoby narazil do zdi. Nemohl dělat věci, které zvládal před třemi zápasy. Navíc měl nějaká zranění, se kterými se musel prát. To pro něj také byla zkušenost. Když chcete odehrát sezonu, dojde i na zápasy, kde se nebudete cítit dobře. U něj jsem měl ale pocit, že je jedním z těch hráčů, který když ho neposlouchají ruce a nohy, což jsou jeho nejsilnější domény, najde cestu jak být týmu přínosný jinak. U něho jsme všichni viděli, jak dovede zabrat. Ať to třeba byly bitky. Je jedním z těch hráčů, který je tak soutěživý, že když nemůže pomoct týmu jedním směrem, zvládne to druhým. To jde ruku v ruce s tím co jsi zmínil. To jsou ty vůdcovské kvality. Ani nebudu říkat potenciál ale přímo kvality. Dokáže je ukázat a ovlivnit tím své spoluhráče.“

Kevyn Adams:

Adams: „Hned na úvod bych asi reagoval na Jacka, a to co řekl při rozhovoru. Potom rád zodpovím dotazy na nejrůznější témata. Než půjdu do detailů ohledně Jacka, chci vás všechny ujistit, že nám všem jde o jednu věc. Chceme Jacka zdravého a schopného hrát na jeho vrcholu. Abych se vrátil k jeho poslednímu zápasu a co se stalo pak. Jack byl následně našimi doktory vyšetřen a diagnostikován s herniovaným diskem v krku. Následně jsme stanovili, že bude nejlepší rehabilitace s vidinou, že se Jack ještě k týmu tuhle sezonu připojí. Zanedlouho Jack přišel s druhým názorem, což je absolutně jeho právo a jako organizace to podporujeme. Vždycky je dobré mít víc názorů na léčbu. Dále bych chtěl dodat, že od doby co jsem teď popsal až doposud probíhá neustálá diskuse. Mezi mnou a Jackem, naší organizací a Jackovým agentem, doktory a Jackem, doktory a doktory. Některé byli osobní, některé přes telefon, některé přes Zoom. Od začátku to ale je konstantní diskuse mezi všemi stranami. Naši doktoři, kteří mají velké renomé a jsou výborní ve svém oboru, dělají pro nás i pro Bills, jsou experti a shodli se na konzervativním přístupu. Na základě zkušeností s krčními poraněními tvrdí, že je vysoká pravděpodobnost, že skrze konzervativní rehabilitační proces jste schopni se vyhnout operaci a vrátit se zpět do nejvyšší formy. To je myšlenka našich lékařů a stále v to věříme. Máme nějaké časové okno, o kterém víme. Bavíme se o konci května, začátku června, kdy se budeme muset rozhodnout. Zatím se snažíme jít konzervativní cestou. Myslím si, že byste měli vlastně ocenit, že se snažíme vyhnout zbytečné operaci. Pokud jde o kohokoliv z ulice, účetního či profesionálního sportovce, je konzervativnější přístup lepší, pokud je zde naděje, že se vyhnete operaci. Ze strany Jacka a jeho týmu se hovořilo o operaci, kterou ještě žádný hráč NHL nikdy nepodstoupil. Proto jsme se i snažili tomu vyhnout. Všichni ale chceme pro Jacka to nejlepší.“

Otázka: Určitě si viděl, jak Jack v pondělí reagoval a jak vyjádřil nespokojenost s organizací Sabres. Jak překvapený si byl s jeho reakcí a požádal tě Jack o výměnu?
Adams: „Co se týče trejdu, to je otázka, kterou dostávám pokaždé když mám tiskovou konferenci. Stále dávám stejnou odpověď. Pokud se mě ptáte, zda Eichel požádal o výměnu, odpověď je ne. Jak jsem řekl, s Jackem probíhá permanentní diskuse. Bavíme se o mladém sportovci, který chce být zdravý, chce hrát a chce vítězit. Nevidím Jackovi do pusy, proč reagoval tak jak reagoval. Každopádně to můžu otočit na pozitivní notu. Chceme v téhle organizaci hráče a lidi, kteří budou zapálení, chtějí vyhrát, chtějí hrát za tenhle tým a být hrdí, že si obléknou náš dres a udělají tohle město pyšným. Myslím si, že je tady jistá neshoda mezi námi a fanoušky. Chceme, aby byli na tým pyšní. Každý večer to mám v hlavě. Teď se pořádně zaměřuji na to, jak se z tohoto místa pohnout. Tolik mě nezajímá minulost a posledních deset let. Určitě je dobré se z toho poučit, avšak teď se zaměřuji na řešení, jak tuhle franchise posunout směrem kupředu.“

Otázka: Jaké máš obavy ohledně lídrů tohoto týmu. Sam a Risto ukázali jistou náklonost tomu, aby opustili tým. Celé to vůdcovské jádro včetně Jacka oznámilo jistou nechuť k tomu co se děje. Jak moc tě to znepokojuje vzhledem k budoucnosti tohoto týmu?
Adams: „To je zajímavá otázka, o které jsem teď intenzivně přemýšlel v posledních několika dnech. Co chci říct, tak slyšet mladé hráče při rozhovorech bylo skvělé. Bylo cítit to nadšení. Máme skvělé mladé jádro týmu, které se opravdu zajímá o tento tým, organizaci a město. Byl jsem ohromen tím, jak upřímné a vyspělé toto jádro je. U těch jmen o kterých si mluvil, něčím si tu prošli. Nechci se o to ale moc starat. Chci se zaměřit na budoucnost a jak udělat tenhle tým úspěšný. Chci, aby se hráči každé ráno probouzeli s myšlenkou – jak mohu být nejlepší verzí sebe sama? Jak mohu pomoct této organizaci jít pravým směrem? Tenhle rok byl extrémně náročný. Snažil jsem se neustále s kluky mluvit. Být poblíž, mít s nimi upřímné konverzace. Chápu, že je tady skupina jakýchsi veteránů, kteří si něčím prošli. My to ale chceme dát do pořádku. A to s lidmi, kteří tu chtějí být.“

Otázka: Pokud někdo z těch zkušených hráčů bude vytrejdován, myslíš si, že ti mladí hráči jako Dahlin, Cozens či někdo jiný dokážou převzít větší vůdcovské role?
Adams: „To je otázka, na kterou se těžko odpovídá. Není tady přímá trajektorie vývoje. Je to proměnlivá záležitost, která se nedá odhadnout. Myslím si ale, že to mladé jádro předvedlo velmi dobré výkony. Nemůžu z hlavy dostat Caseyho Mittelstadta. Nevím, jestli vám to říkal, ale před sezonou jsem se ho snažil hodně motivovat. Aby zabral a dokázal, že si zaslouží místo v týmu. A od prvního dne přišel se skvělým přístupem na trénink, tvrdě makal a když dostal příležitost, chytil ji za pačesy. Čeho jsem si ale cenil nejvíc je sebedůvěra chápání toho, že bez práce nejsou koláče. A ta ochota makat. To je pro mě důležité. Hráči se o sebe starají a zajímají. Mnoho z nich spolu vyrostlo v Rochesteru. To je dobře. Musíme je obklopit správnými kluky a vytvořit tady fungující celek.“

Otázka: Když se bavíme s Jackem, Samem, Ristem, ale i Zemgusem, Jakem McCabem a dalšími hráči, kteří jsou v týmu dlouho, je vidět, že jsou z duše frustrovaní těmi lety proher. Určitě to není jen jejich vina. Možná se tě neptáme správně. Možná je ta správná otázka, zda ty sám nechceš vyměnit Jacka, Sama či Rista. Ne proto, že by byli špatní hráči a nebyli produktivní, ale proto, že se už prostě nenacházejí v tom stádiu, které chceš mít v tomto týmu.
Adams: „Správná odpověď na tuto otázku je patrně to, že jako organizace prověřujeme všechny možnosti, jak posílit tento tým. Myslím si, že jsem s touto vizí velmi konzistentní. Jsme otevření všem variantám. Musíme být ale opatrní. Chápu, co se tady posledních deset let dělo. Chápu fanoušky a tu frustraci. Je to tak jak to je. Stalo se to. Nemůžeme ale procházet sestavu a říkat tenhle hráč toho tolik neprožil, tenhle hráč ano a musí jít. Musíme se ptát – jsi součástí řešení? Chceš tu zůstat a být součástí něčeho velkého a udělat fanoušky hrdými? Pokud bude odpověď ne, budeme hledat řešení. Nesnažím se to nějak zjednodušovat ale snažím se ukázat jak přemýšlím, abyste mě chápali.“

Otázka: A bavil si se s hráči o tom, zda chtějí být součástí budoucnosti tohoto týmu? Dále bych se chtěl zeptat, jak to vypadá s trenérem Granatem a jeho případným setrváním u týmu?
Adams: „Asi pochopíte, že nebudu zabrušovat do úplných detailů mých rozhovorů s hráči, ale můžu říct, že každá ta konverzace byla absolutně upřímná z obou stran, čehož si vážím. Ptal jsem se na těžké věci a dostával upřímné odpovědi. Toho si vážím. Dával jsem otázky typu: Chceš tady být? Některé odpovědi byly, ano, tohle je jediné místo kde chci hrát. Některé byly typu: jsem otevřen všemu. Máme mnoho skvělých hráčů a chceme, aby společně věřili něčemu většímu. Aby věřili v naši vizi. To je to kouzlo. Musíte nám dát čas, abychom se tím prokousali a poskládali tým. Když se ale podívám na ty mladé kluky, myslím si, že je tady pozitivní světlo. Co se týče Dona. Myslím si že on a celý trenérský tým odvedli skvělou práci vzhledem k podmínkám, které nastaly. Než tuto šanci dostal, bavil jsem se s ním. Dostával těžké otázky a dobře na ně odpovídal. Je to hodně zkušený chlap. Dlouhá léta pracoval s mladými kluky. Myslím si, že si vedl obzvláště dobře v křišťálově čisté komunikaci s hráči, co od každého očekává a co má předvádět na ledě. Nechci ale opomenout ani skvělý výkon zbytku realizačního týmu. Matt Ellis. Znám ho už z doby kdy jsem já trénoval a on byl hráčem. Dával jsem na jeho bedra zodpovědnost, kterou vždy splnil a ještě něco přidal. Dan Girardiho jsem znal skrze přijímací proces pro hráčský rozvoj. Má obrovský charakter a přístup. Hráč, který nebyl draftován ale dostal se do NHL a hrál tam pořádně dlouho. Myslím si, že jeho přístup pomohl naší defenzívě. Abych se ale vrátil k Donovi. Po sezoně jsme si sedli a v rychlosti probrali kam jsme se dostali. Oba jsme na stejné vlně. Sobecky musím říct, že jsem se toho naučil tunu během procesu hledání trenéra pro Amerks. Všechny ty rozhovory mi něco dali. Od začátku se mi líbil Seth Appert, ale řekl jsem mu, že budu mluvit s nejrůznějšími lidmi, probírat situaci u nás, dostávat různé názory. To samé chci dělat i teď. Řekl jsem to Donovi, který to absolutně chápe. Myslím si, že Don věří, že je připraven na to stát se hlavním trenérem. Chápu, že odvedl velmi dobrou práci za těžkých podmínek. Teď ale projdeme jistým procesem a uvidíme jak to dopadne.“

Otázka: Zmínil si, že strana Jacka navrhla operaci, která ještě nikdy nebyla žádnému hráči NHL dělána. Mám na to dvě otázky. Zaprvé, mohl bys nějak popsat rozdíl mezi operací a konzervativním přístupem? Zadruhé, dlouhá léta si byl hráčem v této soutěži. Kdybys teď zkusil zahodit kápi manažera a vcítil se do hráče, který říká, že chce dělat něco se svým tělem a není mu to umožněno, jak bys reagoval?
Adams: „Na prvním místě bych jako hráč poslouchal doktory. Ať jako hráč nebo jako GM, poslouchám názory expertů. Myslím si, že je hodně důležité si uvědomit, že je tady velká řada uznávaných medicínských expertů, kteří se všichni shodují, že konzervativní přístup je krok správným směrem. Podle mě to jsou opravdu chytří lidé. A to nemyslím jen týmové doktory. Co se týče operace samotné, nejsem si úplně jistý, že chci zabíhat nějak více do detailů. Jak jsem říkal, nikdy taková operace nebyla hráči NHL provedena. Asi chápete, že nejsme úplně zastánci takového zákroku.“

Otázka: Dnes jsi mluvil o tom, jak si nadšený z mladého jádra týmu. Když se s námi bavil Granato, také mluvil o tom, jak se to mladé jádro pod jeho velením rozvíjelo. Když uvažuješ nad pozicí hlavního trenéra pro příští sezonu, jak moc velkou roli v tom hraje schopnost pracovat s mladými hráči?
Adams: „To je dobrá otázka. Rozhodně ano. K dispozici je mnoho dobrých trenérů. Mám ale pocit, že jeden z klíčů, o kterém se tolik nemluví, je otázka, zda jsou těmi správnými hlavními trenéry pro váš konkrétní tým. Je ta jejich filosofie a expertnost vhodná právě pro váš tým? Každý trenér má klady a zápory. Musíme si tak pokládat otázku, zda to jejich rozpoložení koresponduje s tím, co chceme mít v našem týmu. V našem týmu je mnoho mladých kluků, takže ta rozvojová stránka je pro nás nesmírně důležitá. Jedna z těch klíčových zpráv, která se k nám dostala od mladých hráčů byla. že se dostali k jádru věci. Že chápali co se po nich chce a důvěřovali trenérskému štábu. Když udělali chybu, byla jim vysvětlena a vrátili se zpět poučení. Potřebujeme najít ten ideální balanc. Já tomu rozumím. Jako hráč jsem přišel do týmu, který byl poslední v celé NHL a nakonec jsme vyhráli Stanley Cup. Musíte najít ten správný balanc, abyste našli cestu k úspěchu.“

Otázka: Nemáš trochu obavy ohledně kvality lékařského týmu Sabres? Popřípadě nad jejich případnými postupy. Těch zranění tenhle rok bylo opravdu až podivně mnoho. Jak moc je potřeba se na to zaměřit a projít si, zda je všecko v pořádku?
Adams: „Je to součást celkového zhodnocení organizace. Některé konverzace na toto téma se již odehrály. Vím, co se asi snažíš naznačit. Snažíme se zjistit a vykomunikovat, čemu se dalo předejít a co se prostě stalo tak hloupě, že se to nedalo ovlivnit. Měli jsme dva brankáře s vysokými podvrtnutími kotníku, což nakonec vedlo k fenomenálnímu příběhu Mika Housera. Zaměřovali jsme se na to, zda se těmto zranění dalo nějak předejít. Je to ale velmi těžká otázka. Budeme se snažit ještě vše znovu zhodnotit, abychom hráčům dopřáli nejlepší možný komfort. Pokud se mě ptáš, jestli mám důvěru v naše doktory, stoprocentně ano. Jsou to vysoce respektovaní, renomovaní a vzdělaní zdravotníci.“

Slovo závěrem: Před Adamsem není rozhodně vůbec lehké léto. Absolutně mu nezávidím. Musí vyřešit post trenéra. Mám pocit, že Granato má zhruba 65% šanci, že u kormidla zůstane. Otázkou je, jak dopadne ono rozhřešení s Eichelem, Samsonem a Ristolainenem. Pokud někdo opustí Buffalo, tipuji to na Reinharta, a to zejména kvůli nové smlouvě. Stále mám pocit, že Jack neodejde, pokud však nepřijde excelentní nabídka. To vše se samozřejmě může stát. Když odejde Jack, Sam zůstane. Nemyslím si, že tým opustí oba.

Zároveň mám ale dobrý pocit z mladých kluků. V rozhovorech nepadlo ani slovo o Andersi Bjorkovi, který by ale podle mě mohl být zajímavou součástí Sabres. Čeká nás hodně zajímavá a nabitá offseason. Těším se, jak to celé dopadne. Hůř než letos snad už opravdu dopadnout nemůžeme.