Viktor Maudr 
Week 14
Pittsburgh Steelers 26, Buffalo Bills 15
Ve čtrnáctém weeku si Bills po těžkém boji připsali v SNF (Sunday Night Football) další výhru, v pořadí již desátou. S bilancí 10-3 jsou Bills na třetím místě v americké konferenci a zároveň vedou divizi AFC East. K postupu do play-offs (potřetí z posledních čtyř let) a k výhře v divizi (poprvé po čtvrtstoletí) jim chybí ještě udělat jeden krok. V příštím weeku zajíždí do Denveru k utkání s Broncos. Ti budou jejich posledním soupeřem ze západní divize americké konference (zatím mají Bills s týmy AFC West bilanci 2-1).
V divizi Bills využili zaváhání svých rivalů a vzdálili se jim. Pokud Bills porazí ve Week 15 Denver Broncos, pro letošek definitivně usednou na divizní trůn a to bez ohledu na výsledky z posledních dvou weeků sezóny. O New England Patriots jsem se zmínil již po předehrávce (TNF). Patriots dostali za vyučenou od silného týmu LA Rams, což není žádným překvapením, protože s ním měli plné ruce práce také Miami Dolphins a dokonce i Buffalo Bills. Šance na postup bostonského týmu klesly pod 3%. Fanoušci Patriots jsou ovšem vychováváni v duchu: „Pro jiného zázraky jsou pro Billa Belichicka denní realitou“, takže nemnozí setrvávají v naivní naději postupu.
Ti rozumní si už uvědomili, že vážně nikomu v play-offs chybět nebudou. Miami Dolphins prohráli doma s nejsilnějším týmem americké konference, Kansas City Chiefs. Výsledek je pro Miami hodně příznivý, protože začali body sbírat až v poslední čtvrtině zápasu (v garbage time). Během utkání sice donutili ofenzívu Chiefs k chybám, ale ani výhra v poměru turnoverů 4-1, jim výhru nezajistila. To svědčí o obrovské síle Chiefs. Miami setrvávají v mixu týmů usilujících o postup do play-offs. Zatím hájí sedmé, postupové místo. Nyní je čeká domácí duel s Patriots, končí dvakrát venku (Raiders, Bills). New York Jets. Kdyby se stalo něco nového, dal bych vám vědět. Zatím je vše při starém. Jets 3, Seahawks 40.
1. Bills 10-3 (play-offs 99,1%, Wdivize 97,0%, top-seed 0,3%, SB win 3,3%)2. Dolphins 8-5 (play-offs 37,6%, Wdivize 3,0%)3. Patriots 6-7 (play-offs 2,8%, Wdivize bez šance)4. Jets 0-13 (bez šance)
Průběh zápasu:
V Buffalu panovalo příznivé footballové počasí. Bylo těsně nad nulou a ze zatažené oblohy se na zem snášely sněhové přeháňky, které připomínaly spíše mrazivý déšť. Bills k utkání nastoupili v rudých dresech, Steelers kontrovali bílou variantou. Televizní přenos zajišťovala NBC a komentátoři Mike Tirico a Cris Collinsworth byli výborní. Hlavním rozhodčím byl Shawn Smith a obě strany by si mohly přinést seznam situací, ve kterých byl jejich tým ve hře poškozen. Před utkáním došlo k nepodstatnému incidentu, o kterém se ale přesto zmíním. Při rozcvičování si hvězdný wide receiver Steelers JuJu Smith-Schuster natočil taneční tik-tok z billského loga uprostřed hřiště. Zveřejnil to. Podle slov Jordan Poyera to hráče Bills pořádně naštvalo a příslušně namotivovalo. Inu, proč ne?
Zápas byl v podstatě rozdělen na dvě části. Část, ve které steelerská defenzíva fyzicky dominovala a část druhou, ve které steelerská obrana neudržela vysoké tempo a fyzicky odpadla. K ofenzívě Steelers přihlížet nemusíme, není to důležité. Nešel z ní strach, působila mátožně, přemotivovaní hráči nepřetržitě chybovali a hlavně byla extrémně limitována dvěma podstatnými faktory: fyzickými omezeními stárnoucího Ben Roethlisbergera (nepíšu to s lehkým srdcem, mám ho moc rád) a zejména neexistencí ani stopových prvků běhové hry. Defenzívě Steelers patří velké uznání a absolutórium. Přes řadu absencí důležitých hráčů, šíbování zápasy stran NFL, vynucený bye-week zkraje sezóny a zhuštěný zápasový program v poslední době, si defenzíva Steelers vedla skvěle a bezmála poločas účinně vzdorovala jedné z nejlepších ofenzív v lize. Na konci prvního poločasu a ve druhé půli celkově nicméně fyzicky odpadla a umožnila billské ofenzívě na hřišti dominovat.
Obě defenzívy začaly zápas skvěle. Oproti tomu ofenzívy hrály nepřesně. Steelers se snažili v ofenzívě prosadit krátkými, rychlými pasy, ale hráči chybovali nebo na ně byla billská obrana dobře připravena. Billský útok to měl ještě obtížnější, protože ocelářská defenzíva byla hodně agresívní a O-line nebyla schopna pacifikovat TJ Watta a hlavně Cameron Heywarda. QB Josh Allen se dostával pod velký tlak, hráči v náběhu nebyli schopni si ve zkráceném času najít ani náznak separace a běhová hra byla zachytávána v samotném zárodku. První čtvrtina skončila bez bodů.
Obě defenzívy si plnily své úkoly nadmíru zdatně a ta steelerská ještě o poznání lépe. Donutila Bills ke dvěma ztrátám míče. Nejprve Allenovi ťukli při odhozu do ruky a míč zamířil někam mezi WR Cole Beasleyho a WR Gabriel Davise, takže z toho byla intercepce a pak fumbloval tight end Dawson Knox, když neúspěšně žongloval v rybičce s míčem. To se stalo na billské devětadvacítce, takže obrana měla těžkou pozici a soupeř toho využil k první změně skóre. 7-0. Od té chvíle se ale karty obrátily a od zápasu začali postupně přebírat otěže hráči Bills. První bodování přinesl drive z devíti her (Allen jednou fumbloval, ale o míč Bills nepřišli), po marném dobývání end-zóny zakončený FG. 7-3. Pak nastal patrně klíčový okamžik v utkání. NB Taron Johnson předskočil pohotově receivera, zachytil pas Roethlisbergera a donesl ho do end-zóny soupeře. Zajímavé bylo, že v přímém běžeckém souboji předčil wide receivera JuJu Smith-Schustera. 7-9 (Bass nedal PaT). Za tohoto stavu se odcházelo do šaten.
Druhý poločas už se odvíjel ve zcela odlišném duchu. Hráči Bills v nábězích si počínali aktivněji, lépe využívali prostor, ve kterém chyběly opory soupeře a snadněji získávali separace. Bills pozměnili blokovací schémata, passrush Steelers začal ztrácet na síle a pokles výkonu musela defenzíva za frontem kompenzovat zaměřením se výhradně na pasovou obranu. Bills to umožnilo část práce přenést na běhovou ofenzívu. RB Devin Singletary a Zach Moss začali dostávat více prostoru. Bills zrychlili hru ofenzívy, nachytali dokonce obránce soupeře ve větším než povoleném počtu na hřišti při rozehrávce, a hlavně, postupně obránce Steelers zatavili. První drive druhého poločasu: 8 her, 4 a půl minuty, 68 yardů, touchdown. Josh Allen našel v red-zóně vynikajícího WR Stefon Diggse a ten přidal YAC a proskočil do end-zóny. 7-16. V následujícím billském drivu šel progres po ose Allen-Diggs ještě svižněji. Allen končil touchdownovým pasem na WR Gabriel Davise.Čtvrtina skončila za stavu 7-23. O osudu utkání bylo rozhodnuto, ale pravidla počítají s odehráním čistého času 60 minut.
Mezi týmy byl stále jen rozdíl dvou skórování a Steelers se nadechli k náporu. Postavili úžasný drive, přešli hřiště a dvanáct minut před koncem utkání snížili, po proměněné dvoubodové konverzi, na 15-23. Bills nezpanikařili, drive složený z 11 her přivedli k FG a znovu upravili rozdíl ve skóre na dvě bodování. 15-26. V této chvíli již defenzíva Steelers byla poloviční a nepřipomínala tu agresívní bestii z prvního poločasu. Roethlisberger a spol rozjeli další drive za body, ale CB Levi Wallace se trenérům odměnil za důvěru a zachytil dlouhý pas směřující na WR Washingtona. Bylo více než 7 minut do konce utkání, ale Bills demonstrovali svou drtivou převahu nad defenzívou Steelers v druhé půlce utkání a míč už soupeři nevrátili. Dobojováno.
Porazit Steelers není nikdy snadné. A je to velký svátek. Určitě bude velice zajímavé sledovat, jak si Steelers povedou ve zbytku sezóny a v play-offs. Není vyloučeno, že po prohře s Bills přijdou další zaváhání. Steelers ještě čekají dvě těžká divizní derby s Bengals a Browns. A hlavně narazí na těžko prostupnou obranu Colts. Pokud by se Bills podařilo urvat výhry z posledních tří zápasů, při výhodném tie-breaku ze vzájemného zápasu, by se mohli dostat na druhé místo konference.
Ofenzíva:
Na první pohled by se mohlo zdát, že sčítáme jablka s hruškami a měli bychom pro pořádek vést dvě statistiky. Jednu z prvního poločasu, druhou z druhého. Ofenzívě totiž výrazně prospěla adjustace (blokovací schémata, prostor pro hru receiverů, běhová hra), které jsme se dočkali už na konci prvního poločasu, ale jejíž plný dopad jsme mohli dobře vypozorovat během poločasu druhého. Takže, v první řadě bych tu rád zpochybnil použití slova „adjustace“, tedy úprava. Změnu takového rozsahu nemůžeme popsat slovem adjustace, protože je namístě mluvit o kompletní změně herního plánu.
Bills evidentně vyzkoušeli jeden herní plán a jakmile viděli, že je nefunkční, přešaltrovali celé ofenzívní snažení na zcela odlišný herní systém. Je zajímavé, že soupeř považoval tuto změnu spíše za uznání selhání. Za zvolení odlišného, předpokládaně, stejně neefektivního způsobu hry. Reakcí Steelers bylo: „Proč měnit něco, co zatím funguje…“ Steelers jednoduše přijali výzvu a k žádným podstatným změnám až do konce utkání nesáhli. A to bylo tragické rozhodnutí, jehož rozsah a dopad byl nejlépe pozorovatelný v posledním drivu utkání, kdy Bills potřebovali vyždímat čas a uhráli na míči pohodlně více než 7 minut v kuse a pokud by nebyl konec zápasu, v odhadem devítiminutovém drivu, by si v klidu došli pro touchdown. Utkání ale musíme hodnotit jako celek.
Bills strávili na míči o více než 10 minut delší dobu než Steelers a obranu soupeře postupně zdecimovali. Opět uhráli více než 20 prvních downů (21) a jsou jediným takto úspěšným týmem v celé NFL. O tom, že našli důstojného soupeře ale svědčí jen 50%ní úspěšnost konverze třetích downů. Bills celkově uhráli „jen“ 334 yardů, dvě třetiny z toho vzduchem.
QB Josh Allen se těžko dostával do hry, ale svou práci nakonec udělal dobře a tým dovedl k zasloužené výhře. OC Brian Daboll mu nepředepsal žádné hrdinské hry a Allen svou mobilitu využíval takřka výhradně k úniku před passrushem. Allen dohrál se základními statistikami: 24/43, 238 yardů, 2 TD, INT, fumble (pokrytý), 1 sack (-8 yd).
Pokud hovoříme o intercepci, fumblu a sacku, volně přecházíme na billskou O-line. Při síle steelerského defenzívního frontu, jsou uvedená čísla vnímána jako pozitivní údaje, svědčící o stoupající formě billské O-line. Zpočátku to ale zavánělo velkým průšvihem, protože ve středu O-line soustavně docházelo k průsaku přes dvojici G Ike Boettger a C Mitch Morse. Poměrně hravě přes ně procházel nejen Cam Heyward ale i třeba Stephon Tuitt. S úpravou bloků se situace výrazně zlepšila. Vynikající práci odvedl T Daryl Williams, který čelil TJ Wattovi. Tak kvalitního hráče pochopitelně není možné z utkání vymazat, ale Williams si zaslouží velké uznání. O-line ve druhé půli také dobře podporovala běhovou hru, která se stala součástí ofenzívního úspěchu.
Tím přecházíme na hodnocení běhové hry a running backů. 104 yardů celkově (3,9 yd na běh). RB Zach Moss byl úspěšnějším z našich tailbacků, vyvaroval se chyb a týmu zajistil 43 yardů. Běhová hra byla dobrou ofenzívní variantou pro podporu pasové hry. A tady už se dostáváme k receiverům.
Receiveři odehráli slušné utkání. Začnu u tight enda Dawson Knoxe, který ovšem neměl svůj den. Minulý zápas jsem hodnotil jako jeho nejpovedenější, toto utkání mu nevyšlo. K dobru mu můžeme přičíst, že se díky defenzívní pasové interferenci na něj dostali Bills až na gólovou lajnu. Na zbytek raději zapomenout. Knox nepřesně blokoval, zachytil 4 míče ze 7 hodů a příšerně fumbloval v oblasti snadného skórování pro soupeře. Vynikající zápas odehrál WR Stefon Diggs. Ve druhé půli soupeř nenašel způsob, jak ho zastavit. 130 yardů, 10 zkompletovaných pasů, TD, fůra YAC. WR Cole Beasley a WR Gabriel Davis zůstali tentokrát trochu ve stínu, ale kumulovaně získali 60 yardů a Davis si připsal touchdown.
Nejlepší hráč:
WR Stefon Diggs
Defenzíva:
Tak tady mám zásadní dilema. Delší dobu chráním billskou defenzívu stran běhové obrany proti všem pochybovačům o její kvalitě. Tento zápas měl být v tomto ohledu jakýmsi prubířským kamenem. Ale nebyl. Delší dobu zároveň tvrdím, že billská pasová defenzíva se výrazně zvedá a začíná náramně připomínat ten veleúspěšný, loňský parostroj. Ani v tomto ohledu nám zápas neposkytl žádné odpovědi. Proč? Běhová ofenzíva Steelers je dysfunkční. O-line špatně blokuje, vlastně neblokuje impakt ale spíše protekci i v běhové hře. To je fakt anarchie. O zbytek neúspěchu se starají running backové, kteří se v této fázi nepotkávají s dobrou formou, nebo možná zdravím. Pasová hra Steelers je tou nejzvláštnější věcí v probíhající sezóně NFL.
Z motoriky QB Ben Roethlisbergera jako by čišela neschopnost provést přesný hod na delší distance, čili přesně to, co Bena vždy zdobilo. Je mi líto, ale může to být prostě únava materiálu v probíhající sezóně. Pasová ofenzíva Steelers stojí prakticky výhradně na rychlých, krátkých přihrávkách Roethlisbergera na své receivery. Tak. To má ale některé logické a nevyhnutelné následky. Hra je navzdory rychlosti a dobrému provedení čitelná. Až moc čitelná. Zároveň, pokud má být efektivní, je velice náročná na přesnost exekuce. Až moc náročná. Pokud spojíme tyto dva faktory (skutečnosti odpovídá, že je musíme spíše vynásobit, nežli sečíst), vyjde nám, že taková ofenzíva může být poměrně nefunkční. A bohužel, přesně to je případ „Steelers“.
Sledoval jsem diskuze fanoušků Steelers na toto téma a vypozoroval jeden myšlenkový úzus. Chyby jsou na straně receiverů, dochází k obrovskému množství dropů. Tak, tady se nevyhnu ostřejšímu výrazu. To je totiž ta největší zhovadilost, jakou jsem slyšel. Z prostého důvodu. JE ZCELA PŘIROZENÉ A LOGICKÉ, že se to za těchto okolností bude doslova hemžit dropy. Nyní se ztotožním s fanoušky Steelers, alespoň v následujících řádcích. Přeci si všichni uvědomme, co chceme od receiverů Steelers, co od nich požadujeme a co si na nich vynucujeme. My nechceme, aby jen zachytili míč. To je málo. To oni totiž dokáží velice dobře, to vám garantuji. Oni umí chytat míče velice dobře a ve velkém. Bez dropů. My po nich totiž chceme něco úplně jiného. Chceme, aby zachytili míč a přidali drahně yardů po zachycení míče. A na tom je postavena celá ofenzíva. Ne na tom catchi. Ale na těch yardech potom. Do prdele, to je přece systém, který může zafungovat jako herní aditívum a ne jako základní herní konstrukce.
Mnohokrát během zápasu jsem byl svědkem (čili jsem to viděl na vlastní oči a nepotřebuji komentáře, které mi budou podsouvat něco, co jsem neviděl) toho, že receiver více než polovinu pozornosti nevěnoval míči a zachycení míče, ale rekognoskaci herní situace před sebou, kolem sebe a za sebou, a to tak, aby až zachytí míč, byl schopen vytvořit velkou hru se ziskem yardů pro zisk nové série, ačkoliv je patrné, že defenzíva už je bezvadně připravena a čtyři obránci už ho lokalizovali a mají jeho přesné souřadnice. . A pak z toho byl drop, doprovázený povzdechnutím a komentářem: „Bože, jak tohle může dropnout…“ Jak asi, ty vole? No lehce, ty vole! Kritika ve stylu: „Jsou to dobře placení profíci, musí si umět poradit…“ nemůže obstát, profíci jsou i ti obránci. Pokud to bude jen čistý catch, bude spolehlivý, ale přinese možná ztrátu yardů, možná fumble a ztrátu míče, a možná ztrátu vědomí po těžkém hitu. Ve Steelers nefunguje systém pasové hry a nikoliv jen kolečko v soukolí. Tečka.
Dilema spočívá v tom, že nemohu s klidným srdcem chválit něco, co přišlo až příliš automaticky a jaksi nevyhnutelně. Ofenzíva Steelers neměla a ani nemohla mít úspěch.I tak chci a musím billskou defenzívu pochválit. Od teorie počítačové klávesnice je to k realitě na f-turfu hodně daleko.
Steelers uhráli celkem 224 yardů. Po zemi uhráli 47 yardů. Bills povolili v posledních třech zápasech po zemi soupeřům v průměru necelých 70 yardů a mají druhou nejlepší běhovou obranu v celé lize (po Washington FC). O situační běhové obraně ani nehodlám hovořit, ta je suverénně nejlepší v NFL. Bills povolili soupeři uhrát JEDINÝ třetí down z deseti pokusů. Zneklidňovat nás může jen to, že oba pobyty v red-zóně zužitkovali Steelers v zisk touchdownů.
DL hrála velmi dobře. Do utkání vstoupila se skvělým herním plánem a ten nemusela měnit v žádném okamžiku zápasu. Prim hrál podle mne Harrison Phillips, jeho přítomnost na hřišti jsem vždy vnímal velmi pozitivně. DL vytvářela permanentní tlak na Roethlisbergera a k rychlému odhozu ho nejen vybízela ale také nutila. Běhové pokusy končili na billské DL také příliš často na to, aby mohly být efektivní. Primárním úkolem ale byl tlak na QB. DL Vernon Butler a DL Ed Oliver také stojí minimálně za zmínku. DL nechci rozebírat personálně. Zasloužilo by si to prostor přesahující obsahově tento článek.
Vynikající výkon podala záloha. Potěšující bylo určitě to, že skoro půlku snapů už odehrál LB Matt Milano. A už jsme ho i poznávali nejen podle čísla a vzhledu, ale také podle kvality hry.
Dobrý zápas odehrál můj velký oblíbenec NB Taron Johnson. No, pustil pár kompletací, včetně jedné 20-ti yardové, pokud budeme trvat na tom, že akce šly vážně přes něj. Ale až do zranění (otřes mozku, doufejme že bude brzy ok) byl podle mne nejlepším hráčem billské defenzívy. Letos si schytal hodně kritiky (upřímně – zasloužené kritiky). Tentokrát to byl starý-dobrý-smrtící Taron. Jeho předchozí výkony mohou mít souvislost se zraněními, která ho dlouhodobě stíhají. Myslím, že to tak je. Jistě to pochopitelně nevím. Jistě vím jen to, že pokud má Taron formu, je úžasným tacklerem. Sleduji football několik desítek let a zažil jsem řadu kvalitních obránců.
Abych se vyhnul konfrontaci s fanoušky jiných týmů, zaměřím se na billské hráče minulosti a přítomnosti. Při plném vědomí prohlašuji, že od doby legendárního Cornelius Bennetta neměli Bills lepšího tacklera ve volném poli, jako je Taron Johnson. Z dnešních hráčů mu může konkurovat možná Jordan Poyer, ale spíše nikdo. Je rychlejší než byl Corny Bennett, tvrdší než byl Darryl Talley a přesnější než byl Nate Clements. Srovnávám ho s linebackery, protože má jejich sílu a páru. Ale jinak je rychlý jako cornerbackové a o hře má přehled jako free safety. Pokud hraje v pohodě (neznám pozadí, rodinný stav, zdravotní stav, a vůbec všechny věci okolo), je to jeden z nejlepších nickelbacků v lize za poslední roky. Hlavně aby byl v pořádku. Bills mají kam sáhnout pro náhradu (např. S Siran Neal, DB Dean Marlowe nebo LB Matt Milano), ale já osobně hodně věřím Taronovi.
Secondary. V posledních zápasech tradičně vynikající. CB Levi Wallace hrál po minulém výpadku velice dobře. Tre White prvotřídně. To samé můžeme opět konstatovat o obou safeties.
Nejlepší hráč: NB Taron Johnson
Spectým
K Tyler Bass nedal PaT. P Corey Bojorquez odkopával velice dobře. R Andre Roberts byl spolehlivý.
Week 15 Buffalo Bills @ Denver Broncos
Netradičně už v sobotu čeká Buffalo Bills cesta do Colorada k důležitému utkání s posledním zástupcem západní divize americké konference, týmem Denver Broncos. Pokud by se Bills podařilo vyhrát, zajistili by si nejen účast v play-offs (třetí za poslední čtyři sezóny), ale zároveň by se s předstihem stali šampióny divize AFC East (po čtvrtstoletí). Nečeká je ale vůbec snadný zápas. Denver Broncos jsou sice s nepříznivou bilancí 5-8 již mimo hru o postup do play-offs, do každého zápasu jdou ale naplno a s týmy naší divize mají zatím stoprocentní úspěšnost, když si poradili s Jets, Patriots i Dolphins. Své může udělat i prostředí, hraje se v nadmořské výšce naší Sněžky (odtud název stadiónu Mile High). Bills hrají v letošní sezóně velmi úspěšně venku, mají zatím bilanci 4-2. Proti týmům z AFC West mají bilanci 2-1 (porazili Raiders a Chargers, podlehli Chiefs).
Denver Broncos jsou od roku 1984 ve vlastnictví rodiny Bowlenů. Generálním manažerem je bývalý vynikající quarterback Broncos, dvojnásobný vítěz SB, John Elway. Hlavním koučem je zkušený defenzívní specialista Vic Fangio. Příběhem Broncos posledních sezón, po odchodu Peyton Manninga, je hledání kvalitního quarterbacka. Tomuto hledání věnuje paradoxně veškerou energii bývalý vynikající quarterback Elway. Broncos nyní druhým rokem zapracovávají mladého quarterbacka z Missouri, Drew Locka. V minulém zápase proti Panthers ukázal zatím nejnadějnější výkon, když zkompletoval 21 z 27 přihrávek, 4 touchdowny a žádná intercepce. Vedení Broncos (trenéři i manažer) se nejednou vyjádřilo v tom smyslu, že způsob, jakým Bills rozvinuli talent Josh Allena, je dobrým příkladem i pro ně.
Marodka
Pár věcí se asi ještě změní, vycházím z údajů čtvrtečního reportu.Broncos: Mají řadu hráčů na IR, o těch se tu zmiňovat nebudu. Zatím není jisté, zda budou hrát: RB Melvin Gordon, OL Graham Glasgow, RB Phillip Lindsay, S Trey Marshall, DB Duke Dawson, CB Kevin Toliver. Oba running backové ale v minulém weeku nastoupili.Bills: Nebudou hrát WR John Brown, S Jaquan Johnson. DB Taron Johnson by snad nastoupit měl.
Co bude zajímavé sledovat ve hře?
1. Naši defenzívní specialisté určitě přichystají nějaké nepříjemné překvapení pro nezkušeného quarterbacka Locka. Drew Lock byl letos 12x sackován pro celkovou ztrátu 90 yardů, 7x fumbloval (2x pro ztrátu). Pokud utíká, moc toho nenaběhá (32 pokusů, průměr 3,2 yd). Naházel 13 touchdownů a stejný počet intercepcí. Průměrně zkompletuje 57,3% pasů. To nejsou pro Broncos povzbuzující čísla, právě když k nim do města přijíždí jedna z aktuálně nejvýkonnějších defenzív v celé lize. A pak tady máme další zajímavý údaj: defenzíva Buffalo Bills vygenerovala 11 turnoverů v posledních 5 utkáních. Denver Broncos naopak už 29x míč ztratili (to je nejvíce v NFL, o 4 více než druhý v pořadí, 49ers). Plus/mínus rozdíl je u Broncos mínus 18 a i v této kategorii spolehlivě vedou (o 8 před Eagles). Čili, dostat Locka pod tlak, donutit ho k chybám, vygenerovat turnovery a tím rozhodnout zápas, to klidně může být reálným scénářem sobotního podvečera.
2. Boj v red-zóně. Buffalo Bills si v red-zóně soupeře v této sezóně moc dobře nevedou. Jasně, je tu statistika, že Josh Allen ještě ve své kariéře nehodil v red-zóně intercepci. To je moc fajn. Na druhou stranu, Bills mají jen 58% úspěšnost zaskórování touchdownu při pobytu v RZ (a v posledních 3 utkáních je to dokonce jen 46%). Oproti tomu obrana Denveru má v této kategorii úplně nejlepší statistiky v celé NFL.
3. Zastavit běhovou hru Broncos. RB Phillip Lindsay a RB Melvin Gordon umí udeřit po zemi a způsobit rozsáhlé škody. K tomu nesmí dojít a běhovou hru Broncos bude potřeba zpomalit. Tak, aby se na ni QB Lock nemohl spolehnout a byl nucen řešit ofenzívní snažení jako pasový quarterback. Souboje billské defenzívy s oběma running backy bude velice zajímavé sledovat.
4. Pokud bude billská běhová hra dostatečně podpůrnou v ofenzívním snažení, je pravděpodobné, že se Broncos nepodaří zastavit nebo ani zpomalit billské receivery. I bez WR John Browna bude komando Diggs-Beasley-Davis-McKenzie drtit denverskou secondary.
5. Pokud Bills nebudou ztrácet míč a budou hrát čistě, vyhrají. Nemyslím si, že utkání patří do kategorie „trap game“. Podvědomé podcenění, které se, připouštím, může dostavit, rychle zmizí, jakmile se utkání rozjede. HC McDermott se postará o to, aby hráči měli dostatečný tah za výhrou.
Bills mají lepší bilanci a silnější tým než Broncos, ale na tom vůbec nezáleží. Tento týden mají oba týmy zatím bilanci úplně stejnou, 0-0. A že mají Bills silnější tým, to musí prokázat přímo na hřišti. Prozatím platí, že lepší týmy prohrály s horšími týmy. Očekáváme ucelený výkon a výhru.
Utkání začne v sobotu od 22.30 našeho času. Mělo by být oblačno, teplota kolem 5°C, větrno. Přenos bude zajišťovat NFL Network. Rozhodčím by měl být Clete Blakeman.
Můj tip:Bills 32, Broncos 24
Slávek Jindra
