Viktor Maudr 
Week 13
Motto: „Pane koordinátore Salehu, krvácení z nosu nezastavíte dvojitou dávkou pressa.“
Buffalo Bills 34, San Francisco 49ers 24
Ve třináctém weeku Bills snadno přehráli tým San Francisco 49ers ze západní divize národní konference. Poprvé v tomto tisíciletí vyhráli Monday Night Football.Buffalo Bills upravili svou průběžnou zápasovou bilanci na 9-3 a nadále drží první místo v divizi. Jednalo se o letošní poslední utkání se zástupcem této obávané divize. Buffalo postupně porazilo LA Rams, Seattle Seahawks, Arizonu Cardinals (výhru si nechali vyrvat z rukou v posledních sekundách zápasu) a nyní i San Francisco 49ers. Jedná se tedy o tři výhry a jednu víceméně náhodnou prohru. Pokud si poslechnete reakce odborné a zasvěcené veřejnosti, získáte pocit přesně opačný. Tedy, že Bills třikrát velice náhodně vyhráli a jednou po zásluze prohráli. Před utkáním vypsali bookmakeři kurs -3 na Buffalo.
Okamžitě se začali hromadit sázky na 49ers v poměru devět ku jedné. Kurs byl opraven na nulu. Těsně před zápasem některé sázkařské kanceláře přijímali sázky -1,5 na 49ers. Dokáže mi někdo racionálně vysvětlit, co k tomu všechny ty naivní sázkaře vedlo? Vysvětlení může být jediné: do 49ers se před zápasem vracelo několik hráčů základní sestavy, 49ers porazili těsně Rams a hlavně, tím podstatným důvodem je to, že na celonárodní úrovni se na Bills stále ještě hledí s despektem. O Bills celoplošná média vesměs informují jako o něčem, co náhle vylezlo odněkud zpod kamene a zatím není jisté, jestli to bude umět chodit vzpřímeně.
Bills předtím vypráskali celou divizi, měli výrazně lepší bilanci, mají nyní lepší defenzívu než 49ers, lepší ofenzívu než 49ers, drtivá většina matchupů byla v billský prospěch, Bills mají stejně kvalitní trenéry, hrálo se na neutrálním hřišti a přesto nebyli favorité? Fajn, nemám s tím problém. Jediné, co nepřijímám jako argument, je tvrzení: pokud by 49ers hráli opravdu kompletní, Bills by šíleně prohráli. Nemohu hovořit za ostatní, ale v Buffalu se vědělo už dopředu, že kupříkladu Garoppolo, Kittle a Bosa budou tak maximálně v hledišti. Někdo jiný to nevěděl?Bills zůstali na prvním místě v divizi AFC East. Pronásledovatelé ale svá utkání také zvládli. Kromě NY Jets. A to je mi líto. Jets měli na dosah první výhru v letošním roce.
Závěr zápasu ale zvládli lépe jejich soupeři, Las Vegas Raiders. Za viníka nejen prohry, ale také špatné nálady v týmu, byl označen ex-billský kouč, defenzívní koordinátor, Greg Williams. Jets ho promptně propustili.Miami Dolphins mají definitivně nebezpečný tým. O tom už není žádných pochyb. Zvládli vyhrát těžké konferenční utkání s Bengals. Utkání bylo vyhecované, tvrdé a došlo i k potyčce hráčů. Dolphins to přibrzdilo, ale nezastavilo. HC Brian Flores odvádí vynikající práci. Velice cenná výhra udržela Dolphins na šesté, postupové, příčce v konferenci a zároveň i na dostřel Bills v případném boji o korunu nového krále divize. Připomínám, že v posledním weeku řádné sezóny hrají Dolphins v Buffalu.
Když hovořím o vynikající práci kouče, přecházím plynule k New England Patriots. Patriots rozštípali LA Chargers na kusy a definitivně je to naposledy, kdy jsem tipoval na rookie QB proti Belichickovi. Nemohl jsem tipovat na Patriots, protože mají v letošní sezóně jednu velkou slabinu: Mají špatné hráče. Nebo lépe řečeno, mají málo kvalitních hráčů, zejména v ofenzívě. Nemají špatný tým, to netvrdím. Bills Belichick zkrátka postavil ten nejlepší možný tým ze špatných hráčů. Pozadí známe. Řada opor odešla ve free agency, důležití hráči využili opt-outu (Patriots byli v tomto směru asi nejvíce oslabeni), nově nadraftovaní hráči neměli možnost se před sezónou plnohodnotně adaptovat. Přípravný kemp byl omezený časově i logisticky kvůli probíhající pandemii Covidu-19. Nově poskládaný tým neodehrál žádný přípravný zápas.
Po dlouhých dvou dekádách spolupráce se Belichick nemohl spolehnout na služby svého dvorního quarterbacka Tom Bradyho. I tak si tým nevede špatně. Jejich postupové naděje jsou nicméně nadále v oblasti matematických výpočtů a kombinatoriky. Článek píši tentokrát v době, kdy už znám výsledek čtvrteční (TNF) předehrávky čtrnáctého weeku, ve kterém Patriots podlehli po nečekaně mizerném výkonu dalšímu týmu z Los Angeles, Rams. Bude zajímavé sledovat, jak se situace v Patriots vyvine do konce sezóny. A ještě zajímavější bude offseason: co se stane na postu quarterbacka, jak Patriots posílí ofenzívu a zdali bude něco pravdy na hypotetických spekulacích o odchodu Belichicka. Kolem Vánoc se na Patriots zaměříme trochu podrobněji a pustíme se i do odvážnějších spekulací. V každém případě je Bill Belichick vynikající kouč a svou práci hlavního kouče v Patriots dělá dobře.
Všechny problémy týmu můžeme s klidem hodit na generálního manažera Patriots. Ten chlap selhal na celé čáře. Rekapitulace fatálních chyb posledních dvou sezón by vystačila na jeden dlouhý a obsažný článek. Podrobnější hodnocení dlouhé řady chyb by vydalo na knihu. Jistě by nebyla tak obsažná a atraktivní jako knihy od Holleyho, O´Connora, nebo Benedicta, které jsem o něm četl a jsou skvělé. Byla by ale stejně pravdivá a nadmíru poučná. Generální manažer Patriots je na zabití. Přeberte si to, jak chcete.
1. Bills 9-3 (play-offs 93,1%, Wdivize 82,3%, top-seed 0,6%)2. Dolphins 8-4 (play-offs 55,9%, Wdivize 17,0%)3. Patriots 6-7 (play-offs 4,8%, Wdivize 0,7%)4. Jets 0-12 (bez šance)
Průběh zápasu:
Vliv počasí nebyl žádný, hrálo se pod zataženou střechou. Rozhodčím byl Tony Corrente (kromě jedné nesmyslně flagované DPI jsme mohli být spokojeni). Bills nastoupili celí v bílém, poprvé měli bílé také mřížky na helmách. Komentátoři zápasu byli skvělí, bývalý NFL quarterback, dolphinský Brian Griese, se několikrát velice pochvalně vyjádřil na adresu Bills, vedení, trenérů, hráčů a zejména mladého billského quarterbacka Josh Allena. A otevřeně řečeno, byl pro to důvod, protože Josh Allen byl jasně nejlepším hráčem na hřišti.Průvodním znakem celého utkání bylo soupeření ofenzívního koordinátora Brian Dabolla s defenzívním koordinátorem Robert Salehem, které připomínalo hru kočky s myší.
Daboll byl skoro vždy o krok napřed. Defenzívní koordinátor Leslie Frazier, s billskou defenzívou, byl naopak schopen udržet na přiměřeně dlouhém vodítku nejvýraznější ofenzívní opory Niners. Srovnání koordinátorů není fér. Z jednoduchého důvodu. Velký rozdíl byl na klíčové pozici. Nick Mullens odehrál solidní zápas ve smyslu systémového quarterbacka, který správně rozděluje míče a spoléhá se na to, že defenzívu pokoří nikoliv konkrétní individuální výkony (a už vůbec ne jeho), ale celková hráčská kvalita v systémovém zařazení. Billská ofenzíva je neporovnatelně variabilnější a jejím jádrem je QB Josh Allen, který v této části sezóny (Bills by měli 6 výher v řadě, nebýt té nešťastné „hM“) působí skvělým dojmem. Je sebevědomý, klidný, silný, orientovaný a začíná být smrtelně přesný.
Připočteme-li k tomu jeho úžasné fyzické předpoklady, především fond, vytrvalost, dynamiku a hlavně sílu paží (hodu), rychlost (pohybu a odhodu), dáváme OC Brian Dabollovi do rukou děsivou zbraň a také nekonečné možnosti při výběru her. Podle mne je v celé lize už jen jediný hráč, který poskytuje fantazii svého OC stejný komfort, Patrick Mahomes. A ano, bral jsem v potaz existeci dalších úžasných quarterbacků (Wilsona, Watsona, Breese atd.). Oba mladé hráče ovšem zatím dělí propastná mezera v jedné podstatné věci: Mahomes je schopen stejné výkony podávat na konstantní bázi. Allena postihuje značná nevyrovnanost. Nerozplýváme se ale jen nad nějakým potenciálem. Neblouzníme. Potenciál byl naplněn, jen musí být využíván v každém utkání. A to je věc další praxe.
Mahomes byl hotovým hráčem ve druhé sezóně. Allen je ve třetí sezóně, ale stále ještě zlepšuje. Tak markantně a evidentně (navzdory občasným výkyvům), že z toho běží mráz po zádech.Lépe začaly obě defenzívy. Nikoliv v poli, protože drivy na obou stranách byly dlouhé a úspěšné, ale v red-zóně. Konkrétně před GL. Nejprve Niners ubránili čtyři útoky na touchdown a pak na druhé straně hřiště se situace opakovala v opačném gardu. Bills začínali další drive těsně před svou gólovou linií, rookie RB Moss fumbloval a poskytl soupeři výhodnou startovní pozici do krátkého drivu pro touchdown. 0-7. Na přelomu první a druhé čtvrtiny vedli Bills skvělý drive, jehož hlavní částí byl 35-yardový pas na WR Beasleyho. Drive končil dalším 5-yardovým pasem Allena na tohoto vynikajícího wide receivera, který doslova šikanoval defenzívu Niners. 7-7.
Bills rychle otočili hru, vyhnali od míče Mullense a přichystali další krásný drive. 14 her, během kterých nepůjčili míč svému soupeři skoro 8 minut. Systematicky rozbíjeli obranu Niners, která začínala pod jejich náporem klesat. A byli jsme i svědky paniky. DC Saleh určitě dělal, co mohl. Ale působilo to opravdu směšně. Krvácení z nosu nezastavíte dvojitou dávkou pressa. Drive končil šipkou TE Dawson Knoxe přes tělo obětavě blokujícího WR Diggse (kde jsou ty jeho údajný hvězdný manýry?). 14-7. Ještě do poločasu Bills opět donutili k puntu soupeře a rozjeli další drive, který velmi dobře načasovali do dokopové vzdálenosti (která u Basse začíná těsně za půlkou hřiště) a ten, z nakonec pohodových 37yd skóroval.
Poločas: 17-7.Z prvního drivu druhého poločasu snížili Niners FG. 17-10. Na míč se dostali Bills a hned začali soupeři zase ukazovat, jak se to má správně dělat. 75 yardů, 11 her, pět a půl minuty. Touchdown. WR Isaiah McKenzie. 24-10. O utkání bylo při značném nepoměru sil rozhodnuto. Všichni ovšem víme, jak nevyzpytatelná hra football ve své podstatě je. Mnohem lepší týmy než mají Bills, prohospodařili mnohem větší bodové náskoky s mnohem horšími týmy, než mají Niners. To je skutečnost, nikoliv fikce. No ale Niners do likvidace bodové výhody Bills nevykročili pravou nohou. QB Mullens se snažil najít WR Aiyuka a po tečovacím karambolu míč zachytil safety Micah Hyde, který ho vrátil až metu „frisco 5“. Bills 3xG neproměnili kvůli zbytečným penaltám a vynuceně se spokojili s dalším FG. 27-10.
Pak nastala velice zajímavá situace, kvůli které se po utkání snesla na hlavu našeho cornerbacka Levi Wallace pořádná sprcha nemilosrdné kritiky. Niners si před polovinou hřiště vzali před prvním downem znenadání timeout. Bylo jasné, že chystají nějakou kulišárnu. S běhovou hrou si nemohli vystačit, protože zisky byli sice obstojné, ale nikoliv dostatečné. Čas začal nemilosrdně tlačit a pokud by se nepodařilo urychleně snížit, náskok tří držení míče by se už nepodařilo smazat. Bylo jasné, že Niners připravují velkou hru. Věděli jsme to všichni. Všichni u televizí, všichni u počítačů, fanoušci bez rozdílu věku, vyznání a pohlaví. A věděli to pochopitelně i všichni na hřišti. Nejlépe to věděli aktéři na straně Niners, ale těsně za nimi byli účastníci události na straně Bills. Moc dobře to věděl také DC Leslie Frazier. Navíc, bylo prakticky jisté, že velká hra půjde přes jediného opravdu rychlostně disponibilního hráče, Brandon Aiyuka.
Přísahám, nepřidávám si ani slovo, já jsem u televize řekl kolegovi: „Timeout. Tohle bude pas. Dlouhej pas. Na Aiyuka. A půjde přes Wallaceho.“ Nejsem žádný génius, jen to nemohlo být nic jiného. VŠICHNI JSME TO VĚDĚLI. A tak se také stalo. Frazier to věděl a zařídil, aby k tomu nedošlo. Selhala exekuce při obraně Aiyuka. Wallace měl výhodu vědění na své straně, znal navíc, jak je Aiyuk extrémně rychlý a přesto se nechal porazit. Tomu se říká absolutní chyba. Provedení na straně ofenzívy bylo naopak ukázkové. 27-17. No, billská ofenzíva si s tím moc nelámala hlavu. 10 her, pět a půl minuty, 75 yardů, touchdown Gabriel Davis, standard Buffalo. 34-17. Niners se znovu prokousali billskou defenzívu, která začala hrát asi tak, jako se při trénincích hraje proti hráčům v červených dresech. V závěru drivu, při touchdownovém pasu ale ukázal respekt k úředním hodinám CB Tre White, který sebral míč na gólové lajně z rukou Wilsona a z touchdownu vyčaroval intercepci. Bills poté poprvé v utkání puntovali. Bojorquez se ukázal na hřišti ve voňavém, vyžehleném dresu bez jediného faldíku. Niners v závěru zaskórovali touchdown, odzívaný billskou defenzívou. Výkop na krátko pokryl Diggs a údržba stadiónu mohla jít vypnout osvětlení.
Ofenzíva:
Bills mají od začátku sezóny v každém utkání minimálně 20 prvních downů. Jediní v celé lize. Tentokrát 31. To je hodně dobrý číslo. Hodně vypovídající. Vypráví příběh celého utkání. Asi tak. Rozdíl v držení míče skoro deset minut. Nešťastná obrana Niners, která stejně nevěděla, co má dělat, trčela na hřišti imrvére a marně doufala, že jim koordinátor poradí něco smysluplného. Ofenzívě můžeme vyčíst, že se dostala pětkrát do red-zóny a jen dvakrát výhodu kapitalizovala. Allen odehrál fantastické utkání. 32/40, 386 yd, 4 TD, bez INT. Allen ještě nikdy nehodil íčko v red-zóně. Asi nejlepší utkání Allena za celou sezónu. RB Zach Moss naštval HC McDermotta a ten ho po druhém fumblu odstavil na vedlejší kolej.
Do hry se Moss podíval až v poslední čtvrtině utkání. Práci zastal RB Devin Singletary a nemám důvod mu něco vyčítat. Co mu O-line umožnila odběhat, to odběhal. 61 yardů, průměr 3,4 yd na pokus. Přidal také 22 yardů vzduchem. Billští receiveři zase zářili. Výborně blokovali a o tom, že umí chytat nenechali nikoho na pochybách. Některé catche byly příkladnými ukázkami akrobacie. Zmínit musím 130 yardů Cole Beasleyho, který defenzívu Niners doslova tyranizoval. TE Dawson Knox odehrál nejlepší zápas v sezóně. O-line hrála slušně. Velmi solidně v protekci, příslušně solidně v impaktu.
Nejlepší hráč: WR Josh Allen
Defenzíva:
Odehrála dobré utkání. Znovu se ukázalo, že běhová defenzíva je velice, velice špatná, ale jen potud, pokud se na ni nepodíváme pod drobnohledem. V obecných číslech je vlastně špatná a pokud slyším předzápasové komentáře, pokaždé někdo zmíní, že běhová defenzíva Bills je slabinou. To je zcestný názor. Přesný opak je totiž pravdou. Vysvětlím na příkladu a pochopí začátečníci i pokročilí. Tampa Bay má vynikající běhovou obranu. Tvrdí čísla. Pokud by nastala situace, že je potřeba ubránit běhovou hru při čtvrtém downu pro dva yardy, a budu si moci vybrat obranu, nesáhnu ani náhodou po té Buccaneers. Vezmu si běhovou defenzívu Bills. Protože ta ty dva yardy ubrání naprosto bezpečně. S velkou dominancí a s velkým přehledem. Celkový počet naběhaných yardů bude vysoký, ale situační běhová obrana Bills je možná nejlepší na světě. Bills povolili Niners 86 yardů, přičemž legendy o nepolapitelnosti RB Mosterta, RB Wilsona, FB Juszczyka předjímali strašidelné scénáře začínající slovy: „Dlouhé míle rushingu….“.
Hlavním úkolem billské defenzívy bylo rozbít strojovost Niners. Shodit lokomotivu z náspu. Určitě jste si všimli, že když sjede vlak z kolejí a projíždí krajinou oranicí a remízkami, nejde mu to tak dobře. Přesně to se stalo Niners. Billský tlak defenzívní lajnou byl výrazný, a pro Mullense úmorně vytvrvalý. Přičemž O-line soupeře byla dobrou výzvou. Nezaznamenával jsem pravidelná individuální selhání. Vůbec nehráli špatně. Spíše naopak. Billskou defenzívní lajnu obdivuji, protože hrála nevděčnou, zdánlivě zbytečnou, hru proti rychlýmu odhozu. Je to hra, která nikdy nedojde uznání a ocenění. Protože chybí hity, sacky, hurries a podobné sračky, za které dávají PFF bobříky kvality. Linebackers. Obdiv. Jasně, bude jim příčítáno k nemilosti, že Mustert naběhal v průměru 4,7 yd a Wilson dokonce 6,7 yd. Absurdní něco takového zmiňovat, pokud chybí souvislost s velkým počtem misstacklů. A to chybí.
Do sestavy se vrátil Matt Milano. Vedl si velmi dobře, alternoval za startera AJ Kleina. Secondary stíhala. Kromě CB Levi Wallace, ale už bych to nechtěl řešit. Schytal kritiky hodně. Za DPI v prvním drivu Niners nemohl, nebyl to faul. Rozhodčí viděl něco, co neviděl nikdo jiný. Wallace nestíhal, ale upřímně řečeno, na tom stál herní plán soupeře. A že ten herní plán nevyšel, to vidíme nejlépe na výsledném skóre. Pro mne zatím zůstává Wallace nejlepší herní vyriantou v opositu Tre Whita.
Nejlepší hráč: S Micah Hyde
Spectým: Buffalo Standard.
Week 14: Pittsburgh Steelers @ Buffalo Bills
Do Buffala zamíří jeden z nejsilnějších týmů NFL, Pittsburgh Steelers. S bilancí 11-1 vedou Steelers severní divizi americké konference. Z venkovních utkání mají zatím perfektní rekord (5-0) a budou pro Bills velkou překážkou. Generálním manažerem je už jednadvacet let Kevin Colbert, hlavním koučem čtrnáct let Mike Tomlin. Steelers charakterizuje vyrovnanost všech týmových složek. Trend je nicméně takový, že tým začíná strádat v ofenzívě a za úspěchy ho táhne stále dominantní defenzíva.
Můžeme se těšit na opakování souboje z loňského primetime, jen s tím rozdílem, že quarterbackem soupeře bude Ben Roethlisberger. Potkají se dva hlavní kouči, kteří byli spoluhráči na college. Kádr Steelers je nabitý kvalitou. Přijedou hvězdní útočníci i obránci. O-line bude mít plné ruce práce s TJ Wattem, který už má na kontě 12 sacků a 19 TFL. Nikdo v celé lize nehází tak často jako Ben. K dispozici má WR Ju-Ju Smith-Schustera, Diontae Johnsona, Chase Claypola nebo TE Eric Ebrona. V sestavě je také ex-billský Ray-Ray McCloud. Billský linbebacker Tremaine Edmunds narazí znovu na duo svých bratrů (hrát ale bude jen SS Terrell Edmunds). Do týmu soupeře se vrátí zřejmě dvě vítané opory: RB James Conner a C Maurkice Pouncey.
Hrát se bude v Buffalu, opět bez diváků. Z neděle na pondělí od 2 hodin 20 minut (strašný čas ke sledování footballu, mimochodem). Bills budou hrát v color-rush dresech, čili celí v rudém. Rozhodčím bude ekonomický poradce Shawn Smith. Zápas bude přenášet NBC. Komentovat budou Mike Tirico a Cris Collinsworth.
Mělo by být zataženo, teplota kolem 5°C nad nulou.
Favoritem utkání jsou Steelers (podle ESPN 56,9% na výhru Steelers).
Můj tip: Steelers 20, Bills 24
Slávek Jindra
