Viktor Maudr 
Los Angeles Kings vs. Buffalo Sabres 3:2
1. třetina
—
2. třetina
23:07 (BUF) – Rasmus Asplund SHG
27:39 (BUF) – Victor Olofsson (Bryson)
28:39 (LAK) – Carl Grundstrom (Kopitar, Bjornfot)
3. třetina
44:50 (LAK) – Anže Kopitar (Clague, Kempe) PPG
53:41 (LAK) – Alex Iafallo (Bjornfot, Kempe)
Dustin Tokarski 31/34
Jonathan Quick 22/24
Buffalo mělo před utkáním s Kings poměrně dost času se na tento duel připravit. A možná ho bylo až moc. Los Angeles dokázalo stupňovat svůj tlak a Buffalo při brzké nedělním odpoledni uvadalo s aktivitou i kvalitou, čehož Králové využili.
A to jsme nezačali vůbec špatně. Řekl bych, že během první třetiny šlo o vyrovnanou partii, v té druhé jsme pak Los Angeles přehráli. Don Granato před utkáním trošku proházel složení útočných linií, což se neukázalo jako extra dobrý tah. Jeff Skinner se měl nastartovat s Okposoem a Girgensonsem, ale byl tam spíše šedou eminencí a vidět znovu byla jen tato dvojice alternativních kapitánů.
Svou šanci v první lajně dostal Anders Bjork, nevedl si zle, ale stále to jednoznačně nebyla první lajna týmu NHL. Kde ale Buffalo nejvíc hořelo bylo obranné pásmo. Přispěla k tomu laxnost obránců i Dustin Tokarski. Ten měl v zápase několik zajímavých zákroků. ale zároveň také sebou každou chvílí plácal jako postřelený kapr na thrash metalovým koncertu. A to působilo totální zmatky i v defenzivě. Za celou sezonu dohromady jsme nezažili tolik nepřehledných skrumáží před brankou, jako právě v utkání s Kings.
S výše zmíněným šly ruku v ruce také vyloučení. Svěřenci Dona Granata se nechali xkrát nesmyslně vyloučit (nutno podotknout, že nám rozhodčí úplně nepomohli). Perličku všemu nasadil Colin Miller, který dvě a půl minuty před koncem poslal puk nad plexisklo a tím pohřbil veškerou naději. I když… ještě jednu naději a radost mohl vykřesat Tage Thompson, který dostal krásnou přihrávku 15 vteřin před koncem, ale jak bývá u Thompsona zvykem, jeho one timer se absolutně nepovedl a Kings šli do přečíslení 3 na 1 (s prázdnou bránou), které však také neuvěřitelně zahodili.
Abychom přidali také trochu pozitivity – Victor Olofsson is on FIRE! Olofsson se zlepšil při hře pět na pět a dokáže si najít své platné místo na ledě. Skvěle funguje hlavně s Rasmusem Asplundem. V osmi odehraných utkáních má Olofsson na kontě 9 bodů, což tedy není vůbec špatná statistika. Je potřeba pochválit také Rasmuse Asplunda, který se našel ve skvělé roli a místy ukazuje, že má také solidní ofenzivní potenciál, nejen ten defenzivní. Kdyby takové výkony Asplund předváděl celou sezonu, klidně by se mohlo začít mluvit o Selke Trophy.
Obrovskou zásluhu na Olofssonově brance měl Jacob Bryson, který nejprve zablokoval střelu, následně vyrazil kupředu, předal puk Olofssonovi a ještě odclonil hráče tak, aby mělo číslo 71 klid na zakončení, což se podařilo. K větší a stabilnější kvalitě týmu by to ale chtělo kádr doplnit. Tak už by byl největší čas, aby se Sabres dohodli se svým partnerem na trejdu Eichela, ne?
