It’s Levi Time! Kdo je hvězdný prospekt?

V noci z pátka na sobotu / v pátek v 19:00 buffalského času bude veškerý zrak upřen do brankoviště Sabres. Mezi třemi tyčemi se totiž objeví muž, na kterého mnoho fanoušků čeká jako na svého Mesiáše. S netradičním brankářským číslem #27 totiž na led vyjede Devon Levi, od dob Ryana Millera patrně nejsledovanější brankář Sabres.

(Než se do všeho pustíme, trocha vzdělání pro české a slovenské fandy. Levi se čte „Líváj“, stejně jako se třeba Jost čte „Džoust“. To jen tak na okraj 😀 )

Byť je Levi Kanaďan a Miller Američan, mezi oběma brankáři panují zajímavé paralely, které dávají fandům v Buffalu naději, že Sabres znovu našli svou budoucí brankářskou Star. Kdo tedy je Devon Levi?

Poměrně dlouho to vypadalo, že Devon Levi bude nikdo. Kluk, který chytal v kanadských juniorkách, a který se nedostal ani do té nejkvalitnější – CHL, konkrétně tedy QMJHL, která by mu byla přiřknuta vzhledem k jeho bydlišti v Montrealu. V 18 letech, tedy v moment, kdy se brankáři v CHL dostávají do popředí a zaujímají skauty, Levi působil v CCHL. Že vám to nic neříká není nic divného. Tato soutěž je až takovou 2., možná i 3. ligou mezi mezi kanadskými juniorkami. Ano, prošli jí hráči, kteří se dostali do NHL a patří mezi velká jména. Potíž je ale v tom, že jí prochází už třeba v 16 letech a poté míří právě do CHL. To nebyl Leviův případ.

Levi zde ale v osmnácti letech zažil velmi povedenou sezonu. Vyhrál všechna ocenění, která mohl získat. MVP, nejlepší brankář, nejlepší nováček atd. Byl to velký skok v jeho kariéře, byť na nižší úrovni. Na základě těchto výkonů přišly 2 zlomové momenty. Dostal nabídku od Northeastern University na hokejové stipendium a všiml si ho Roberto Luongo. Tyto dva prvky se významně podepsaly na jeho dalším vývoji.

Roberto Luongo totiž v Leviovi spatřil velký talent. Žádný z týmu NHL neměl o mladého gólmana zájem. Poměrně často se praktikuje styl, že se takovýto brankářský výstřel nedraftuje a počká se na další sezonu, zda kvality potvrdí a následně je možné jej znovu draftovat. Luongo ale přesvědčil organizaci Panthers, aby po něm v sedmém kole sáhli, protože mu prostě věří.

V sezoně 20/21 se měl Levi poprvé popasovat s kvalitnějším univerzitním hokejem, jenže přišel Covid a celá sezona amerických univerzitních soutěží tak byla zrušená. Jediné zápasy, které Levi odehrál, byly ty na MS Juniorů do 20 let. V tom, že se dostal mezi tři tyče, měl znovu velké slovo Luongo, který za Levie velmi loboval.

V Kanadském národním týmu se tehdy Levi potkal s Cozensem, Quinnem a Krebsem. Jeho čísla na tomto šampionátu byla neuvěřitelná. V sedmi utkáních inkasoval v průměru 0,75 branky na zápas, vychytal 3 čistá konta a počapal 96,4 % všech střel, čímž překonal rekord Careyho Price. Logicky se stal nejlepším brankářem turnaje a velkou kometou, kterou v další sezoně NCAA 21/22 sledovalo najednou mnoho očí.

V ten moment už byl Levi součástí organizace Sabres, kteří získali jeho práva z Floridy společně s volbou v 1. kole draftu (nakonec se jí stal Jiří Kulich) výměnou za Sama Reinharta. První sezona v NCAA, zvykání si na odlišný a náročnější styl hokeje? Ani náhodou. Levi se stal opět fantomem soutěže. Získal trofej Mikea Richtera pro nejlepšího brankáře NCAA, stal se nejlepším nováčkem a jedním z finalistů na cenu Hobbey Bakera, tedy nejlepšího univerzitního hráče obecně. Ve 32 zápasech pochytal 95,2 % všech střel, pustil v průměru 1,54 branek na utkání a zaznamenal 10 čistých kont. Za posledních 25 let se v NCAA ukázali jen tři brankáři s procentuální úspěšností zásahů nad 95 %. Byli jimi Ryan Miller, Connor Helleybuck a právě Devon Levi.

Už po své fantastické sezoně mělo Buffalo zájem o jeho podpis, ten se snad ještě zvýšil po juniorském kempu, kde Levi předváděl neuvěřitelné zákroky, ale Devon se nakonec rozhodl pro setrvání na univerzitě. Cítil zde jistý „unfinished business“, tedy nedokončenou záležitost. Chtěl se ještě jednou pokusit o zisk titulu ve Frozen Four. Levi tedy zůstal na univerzitě a byť se mu čísla lehce zhoršila, pořád byla fantastická. Navíc je pravdou, že Notheastern opustilo poměrně mnoho obránců, včetně kapitána Harrise. Věkový průměr zkušené obrany klesl z 21,5 roku, na číslo okolo 20, což je v juniorském hokeji znát.

Za své výkony si znovu odnesl uznání, opět se kvalifikoval mezi tři finalisty na Mike Richter Award (vítěze zatím neznáme), stal se nejlepším hráčem a brankářem v Hockey East (v podstatě takové divize, kde jeho univerzita působí) a opět se prokousal mezi finalisty na Hobbey Baker Award. Tentokrát už to stačilo. Levi se rozhodl, že podepíše smlouvu s Buffalem a vstoupí do světa profesionálního hokeje.

Vstup proběhl velmi mile. Levi novinářům v Buffalu sdělil, že nikdy neměl v úmyslu podepsat jinde než v Buffalu, že byl v Buffalu na turnaji před deseti lety a moc se mu tam líbilo. Následně si vybral zvláštní číslo dresu – #27. Pro brankáře netradiční. V historii Sabres se vám vybaví zejména Michael Peca či Brad May, avšak Levi to vysvětlil tím, že toto číslo pro něj bylo vždy speciální. On i jeho táta se narodili 27., jejich číslo domu bylo 127. Když byla zabraná „jednička“, kterou v posledních letech používal, rozhodl se právě pro #27.

Zápas proti Rangers nebude jednoduchý. Moc dobře víme, jakou kvalitu mají NYR v sestavě, a i přes veškerý boom a očekávání, buďme na Levie hodní. Ryan Miller v prvním zápase obdržel 4 góly a Sabres prohráli. Dominik Hašek dostal v prvních dvou zápasech 10 gólů a prohrál 10 ze 13 utkání. Ať to tedy s Leviem dopadne v noci jakkoliv, nic to nemění na tom, že od dob Ryana Millera jde o největší brankářský talent v Buffalu. Ostatně, jak už jsem zmiňoval. Oba spojuje opravdu mnoho paralel. Univerzitní rekordy, přehlížení na draftu, Roberto Luongo i meditace před či během utkání. Tak kéž by byl tak dobrý, jako právě legendární „Millsy“.