Viktor Maudr 
Week 15
Buffalo Bills 48, Denver Broncos 19
V sobotní předehrávce patnáctého weeku přehráli Bills v Denveru tým Broncos a připsali si již jedenáctou výhru v této sezóně. Zároveň si s bilancí 11-3 zajistili, už dva weeky před koncem řádné sezóny, účast v letošních bojích play-offs (potřetí z posledních čtyř let). Po dlouhém čtvrtstoletí se stali mistry v divizi AFC East. Dokázali úžasnou věc, přinesli zbídačené a vysmívané generaci billských fanoušků (která až do vlády McBeanovců nikdy nezažila radost z výher) nadšení, bláznivou radost a hlavně víru v Bills. Tým kouče McDermotta neponechal nic náhodě, přistoupil k utkání velice zodpovědně a s předstihem splnil první ze sezónních cílů – získat divizní titul a minimálně první play-off utkání odehrát v domácím prostředí na stadiónu v Orchard Parku. Článek dodělávám už po pondělní dohrávce (MNF) mezi Pittsburgh Steelers a Cincinnati Bengals.
Bills jsou nyní na druhé pozici v AFC za Kansas City Chiefs. Bills splnili s předstihem první cíl v sezóně. Ovšem ne ten hlavní. Výhra v divizi byla jen marginální části většího cíle – přinesla Bills výhodu domácího prostředí pro minimálně první utkání play-off. O to šlo. Hlavním cílem Bills v sezóně zůstává postup do konferenčního finále. Pokud by nepostoupili ani do divizního finále, sezóna by skončila obrovským zklamáním a neúspěchem.
V divizi se Bills nadále nemusí ohlížet na výsledky svých pronásledovatelů, ale my se na ně podíváme. Začneme u New York Jets. Jets jsou sice divizními rivaly, ale i tak je to tým, který mám velice rád. Nepřál jsem jim „dokonalou“ sezónu neúspěchů. Doufal jsem, že jedno, možná i malinko více, utkání, dokáží vyhrát.
New York Jets si vyšlápli venku na Los Angeles Rams, kteří v minulém weeku tak strašlivě znectili New England Patriots. Dostávám se tu k jednomu fenoménu, kterému se říká „podporované zveličování“. Realita NFL je taková, že mezi 32 týmy jsou velice malé rozdíly ve výkonnosti. Ve skutečnosti je to odhadem maximálně kolem 10%. Abych to tedy upřesnil: suverénně nejlepší tým ligy nikdy není o více než 10% výkonnější než ten beznadějně nejhorší tým v celé lize. To není z mé hlavy, já ani netuším, jak bych měl taková srovnání provádět a jaká kritéria bych měl používat. Studií na toto téma ale existuje požehnaně. Tohle číslo je důležité vědět. A dobře si ho zapamatovat. V běžném hovoru mezi fanoušky a příznivci NFL probíhá diskuze ve stylu: „jsou desetkrát lepší než….“, „mají o pětset procent lepší ofenzívu než….“, „kdyby místo quarterbacka postavili na hřiště automat na kávu, tak stejně….“, a podobná. Bohužel, nebo možná bohudík, podobnou rétoriku používají i mnozí „experti“ v oboru. Těžko jim to můžeme vyčítat, chtějí být názorově zajímaví a mnohdy jsou natlačeni do rezolutních názorů ve stylu „svatba nebo pohřeb“.
Pokud by se nevyjadřovali v podobném bombastickém duchu a přidržovali by se názorové opatrnosti a umírněnosti, fanoušci by o jejich komentáře brzy ztratili zájem. My si ale řekněme na rovinu, že jediným správným názorem je právě ta zmíněná umírněnost. Připomínám DESET procent.
New York Jets porazili Los Angles Rams. Už je to tak. Reakcí fanoušků bude: „Neuvěřitelné!“…. „Co se to děje s vesmírem?!“…“Zkazili mi tiket!“. Nic tak zázračného se nestalo. Buffalo Bills mají silnější tým než LA Rams a obě výhry v zápasech s Jets si museli těžce vybojovat. Ve druhém utkání dokonce neskórovali touchdown. Jets stáli krůček od výhry také v utkáních s Patriots a Raiders. Když jsem v článcích o zápasech s Jets upřímně uváděl, že se jedná o velice cenné výhry Bills, dostával jsem přívlastky jako kašpar nebo přímo hlupák. Vyhrát nad Jets je totiž povinnost.
No, v první řadě je to nesnadná lopota, pokud se Jets ujmou vedení nebo jsou bodově na dostřel. Nehledě na to, že Jets rebootují tým a provedli řadu pragmatických kroků, aby si zajistili výhodnou pozici do draftu, jejich tým nepostrádá dost kvality na to, aby kohokoliv potrápil. Uvedu příklad: Bills mají velice výkonnou ofenzívu a mají v ní řadu talentovaných hráčů. Ale jen jediný hráč billské ofenzívy byl draftovaný v 1. kole draftu – quarterback Josh Allen. Jets mají v ofenzívě minimálně 3 hráče draftované v 1.kole a dalších fůru hráčů z 2.kola. New York Jets asi zažijí rušnou offseason. A čekají je důležitá rozhodnutí. Přinejmenším dvě klíčová: Co se Samem Darnoldem? Co s hlavním koučem Adam Gasem? To jsou dvě natolik klíčové otázky, že jejich zodpovězení je zároveň odpovědí na dotaz: Kdy budou Jets hrát zase na špičce divize nebo třeba celé konference? Neumím to vyjádřit v týdnech, měsících a letech, zkrátka to bude tehdy, až naleznou přijatelné odpovědi na dvě výše zmíněné otázky. Tím hlavním důvodem je, že jiné týmy (a v divizi AFC East minimálně dva, Bills a Dolphins) zdá se, příslušné odpovědi už našly. Mimochodem, ex-billský Frank Gore odehrál 240. utkání ve své kariéře a to je historický rekord mezi running backy.
A ještě dovětek. Slyšel jsem v poslední době, že hráči Jets se snaží nevyhrát svá utkání. PANEBOŽE, co je to za pitomost? Možná vedení Jets se o to snaží, ale hráči? A trenéři? Ti na to zvysoka kašlou, hrají za sebe, o svůj úspěch, o svou hrdost. Mnozí z nich tu v příští sezóně už nebudou a je jim ukradené, zda Jets budou draftovat z prvního místa nebo ne. A ti někteří si budou hledat uplatnění v novém týmu. Protože právě tyhle jejich výkony rozhodují o tom, jestli si jich někdo všimne a dá jim příležitost, nebo se budou z pro-footballu pakovat a budou před stadiónem řídit dopravu na parkovišti či prodávat u stánku cukrovou vatu. Fanoušci Jets se chytají za hlavu. Podle mne zbytečně. Nevěřím sice na footballovou karmu (to by nemohl ten lhář Brady vyhrát 6 prstenů), ale věřím na bojovnost, snahu a sportovní férovost.
Velice bojovné, napínavé utkání, plné zajímavých momentů, mezi sebou svedli hráči Miami Dolphins a New England Patriots. Při tipování jsem měl na misce vah dvě veličiny. První veličinou byla statistika Bill Belichicka v zápasech proti rookie QB. Druhou veličinou byla vyšší hráčská kvalita na straně domácích, tedy Miami Dolphins. V těžkém utkání, plném chyb a zaváhání, nakonec slavila úspěch ta zmíněná kvalita (no, já tipoval výhru Patriots). Nejprve pár slov k Dolphins. Když mi před sezónou, v našich věčných footballových dišputacích, Ježour říkal, že tipuje Dolphins na výhru v divizi, nepochyboval jsem o jeho příčetnosti, ale na druhou stranu jsem si říkal, že máme každý právo na myšlenkový trip (já například tipoval vítěze divizí: Falcons, Texans, Vikings – no, nic moc).
Dolphins, nicméně, ukázali obrovský progres. Zažitá fráze je, že udělali kus pořádné práce. Teď jsou 9-5 a já myslím, že skončí 10-6. Letos jim, podle mne, play-offs těsně uteče, jenže zatím na postupovém místě setrvávají a drží se ho. V jiných letech by jim bilance 10-6 měla stačit i při 6 postupujících. Letos to v nabité konkurenci americké konference stačit nemusí, patrně je předskočí Baltimore Ravens. Já ale Dolphins postup do play-offs upřímně přeji. Také jsem rád, že našli „svého“ kouče a asi i „svého“ quarterbacka.
A jsem ochoten se naučit celé jeho jméno: Tuanigamanuolepola „Tua“ Tagovailoa. Přísahám, že tentokrát to bylo naposledy přes control-c, control-v. Dolphins nyní čeká utkání s vadnoucími Raiders v Las Vegas. Tohle utkání nedokáži s čistým svědomím natipovat, ale motiface je silný podpůrný faktor a Dolphins by zápas mohli zvládnout. Problémem ale pak je zápas v Buffalu. Jako vlivný faktor vůbec neberu počasí, to je ta největší pošetilost. Velmi často se říká: pro Buffalo je velkou výhodou hrát v zimních měsících doma, protože tam je špatné počasí, ve kterém se ostatním týmům (z jihu) špatně hraje. Bože, jaká blbost. Jen se podívejte na ligu. Jaká je to neuvěřitelná míchanice. V Buffalu jsou hráči, kteří před příchodem do týmu Bills nikdy v životě neviděli sníh. A naopak, v týmech z Floridy jsou hráči, kteří na shěhu a zimních plískanicích vyrůstali. Tahle výhoda je pofidérní. Důležitým faktorem ale je, že Bills tohle utkání svým divizním rivalům nedarují.
Hlavním důvodem bude to, že Bills ještě budou mít motivaci hrát o druhou pozici v konferenci, sekundárním důvodem bude to, že se budou snažit jít v této sezóně do play-offs rozehraní (loni se jim odstávka klíčových hráčů v posledním weeku nevyplatila). Bills mají silnější tým než Dolphins. A vyhrají. Pro Dolphins bohužel. Smutnit ale fanoušci z Floridy nemusí, příští rok může být jejich (ostatně se mohu mýlit a postoupí už letos). A na zápasy s Dolphins se můžeme opravdu těšit, budou to těžké, nelítostné boje ve stylu devadesátých let, kdy proti sobě stáli Jim Kelly a Dan Marino.
Poslední jsem si nechal New England Patriots. Záměrně. Jsem u vytržení z toho, co předvádí armáda fanoušků Patriots. Slova ignorance a arogance by měli mít Patriots ve svém logu místo té létající hlavy, která zbytečně děsí děti. Připomínám, že Patriots mají nyní bilanci 6-8 a jsou definitivně (čili, pro jejich fanoušky, i matematicky) vyřazeni z bojů o postup do play-offs. Po utkání jsem poslouchal diskuzní pořad. Jedním z prvních dotazů bylo, zda jsou Patriots opravdu vyřazeni, nebo zda stále existuje možnost se do play-offs dostat. Dost nepochopitelné od „expertů“, kteří vedou osvětu patriotské fanouškovské obce. Zároveň je to ale odpověď na otázku, jak tahle osvěta v dimenzích bostonského mikrokosmu probíhá, jakou má úroveň, jaké jsou znalosti běžného patriotského fanouška a nakolik vzdálená je pro bostonský fandom obecná informovanost a zběhlost v NFL světě.
Já jsem po dlouhá léta v permanentním kontaktu s bostonskými fanoušky a myslím, že znám jejich názory. Někteří toho vědí o footballu opravdu hodně, a to nejen o svém týmu. Převažuje však naprostá a totální neinformovanost. Existuje dlouhá řada důvodů, pro které bych mohl označit průměrného fanouška Patriots za špatně informovaného člena stáda věřících. Fanoušci Patriots si už odvykli mít vlastní názor, aktivně si hledat informace. Převažující většina inklinuje k prokrastinaci na poli informační investigace z velice jednoduchého a snadno vysvětlitelného důvodu: NIKDY toho nebylo za Belichickovy éry ZAPOTŘEBÍ. Bill Belichick se stal tak velkou modlou (jistě po právu, to tu ale nehodnotím), že jakýkoliv (nejen odlišný, ale i oscilační) negativní názor byl okamžitě umlčen jako arcikacířský. Belichick nikdy nechyboval. Nikdy. A pokud chyboval, bylo to záměrně. Takže vlastně nechyboval.
Patriots se vždy dostali do play-offs, pokaždé bojovali o zisk trofejí. To je mikrosvět, ve kterém žije celá jedna ohromná generace patriotských fanoušků. Nic jiného nezažili, s ničím jiným nebyli kontrontováni. Od začátku každé řádné sezóny si začínali vytipovávat soupeře do play-offs. Existuje armáda fanoušků Patriots (nekecám), kteří vám řeknou: „Řádná sezóna tu není pro New England Patriots. Pro náš tým začíná sezóna až v lednu.“ No, takže pro tyhle hloupé ovce mám jednu informaci, která by se k nim přes bariéru samolibosti, sebechvály a neopodstatněného optimismu, asi jen těžko probíjela. Zatímco my všichni (fanoušci ostatních 31 týmů) jsme si loni bezvadně užili sezónu, fanoušci Patriots viděli jediné utkání a dostali v něm výprask. Letos, viděno touto patriotskou logikou, neuvidí za celou sezónu žádné footballové utkání. No, možná je to tak lepší. A v příštích nejbližších letech (pokud neopustí teorii o tom, že pro Patriots začíná football teprve, když se zrno oddělí od plev) možná budou úplně bez footballu. Inu, chtěli to tak, mají to tak.
Neinformovanost v táboře fanoušků Patriots přesáhla každou myslitelnou mez. Mezi jinými jsem zaznamenal ještě včera (poznámka: úterý) názory typu: „Teď řvete, ale až začne play-offs, budou to zase Patriots, kdo se budou smát.“ Další: „Cam Newton není hráčem pro řádnou sezónu, ale v play-offs se projeví jako competitor“. Nebo: „Bill Belichick teď bude muset tým připravit, aby si v play-offs neudělal ostudu jako loni.“ Myslím, že tohle ani nepotřebuje delší komentář. Oni neví, co se děje, někteří ani neví přesně, jak funguje postup do play-offs. Je tu někdo, kdo si myslí, že přeháním? Ubezpečuji vás, že ani málo. Kdybych tu uveřejnil větší vzorek některých plnotučných názorů fanoušků Patriots, tak si ukroutíte hlavy v půli pasu.
Ale dobře, fajn, to jsme si vzali na paškál ty neinformované fanoušky Patriots. Fanoušci Patriots sami sebe považují jednak za nejlepší fanoušky v NFL, druhak za nejchytřejší fanoušky v NFL. V obou případech si myslím, že hodně neopodstatněně. Pár slov k těm chytrým fanouškům Patriots. Předesílám, že ti vědí, že letos se odehraje play-offs bez jejich účasti a také vědí, že vzhledem k reálné síle týmu, je výsledek Patriots v této sezóně velice lichotivý. Vlastně je naprosto úžasný. Já jsem přesvědčený, že ale drtivá většina těchto fanoušků setrvává v bludu. Tím bludem je pocit vlastní konkurenceschopnosti v následujících nejbližších sezónách. Uvedu klasický příklad.
Mám kamaráda Honzu, libereckého fanouška Patriots od sezóny 1986. Sdělil mi své niterní pocity, které podle mne korespondují ve větší míře s valnou částí názorů dalších patriotských fanoušků. Základem je tvrzení, že Patriots vyhrají v příští sezóně divizi. A to konkrétně takto: vrátí se hráči, kteří letos využili možnosti opt-outu (Hightower, Chung, Cannon, Vitale), Patriots dobře zadraftují, přivedou hráče ve FA, projdou kvalitní přípravou, podepíšou špičkového quarterbacka a opět budou kralovat divizi, konferenci a celé lize. Nebude to bolet a nebude to dlouhé. Proč? Protože tady nemluvíme jen o nějakém týmu z NFL, který má krizi, tady je přece řeč o týmu New England Patriots. Kterýkoliv jiný tým by mohl mít krizi, třeba i vleklou, ale Patriots ne. Ti ne. Ani náhodou. Ti půjdou svou osvědčenou Patriots Way. Někdo je na jejich cestě předběhl? To sotva! Řeč je přece o New England Patriots! Velcí a silní je lehce léčí. A my tu přece ani nemluvíme o léčení, letos se spikly okolnosti. Letošek je nenormální. Příští rok bude normální a Patriots budou tam, kam patří. Přirozeně a jaksi dědičně.
Jenže takhle to nefunguje. Nemohu mluvit za celý vesmír, ale minimálně v naší Mléčné dráze fungují určité zákonitosti a ty platí i pro Patriots. Po utkání s Bills jsem poslouchal pořad komentátorské hvězdy patriotského fandomu Paul Perilla. Řekl v reakci na kritiku běhové obrany, která povolila Bills 190 yardů: „Běhová obrana není problém. Všichni známe Belichicka a já vám garantuji, že na konci sezóny bude mít Belichick nejlepší běhovou obranu v lize jako pokaždé.“ Trochu bianco-garance, nemyslíte? Blíží se závěr sezóny a Patriots dostali naděleno od Dolphins 250 yardů po zemi. Pats nám spadla, starý patsař nebude doma a mladý to neumí. I dělání zázraků má svá pravidla a pořádek věcí. Ostatně, stejně jako v bibli, se i u těch Belichickových zázraků jedná spíše o metaforu. Revitalizace patriotské osobité cesty nemusí proběhnout tak snadno a hlavně rychle.
Otázek ohledně Patriots poletuje ve vzduchu tolik, že je nemůžeme rozehnat vykřikováním blábolů o patriotské nadřazenosti. Bez ohromného objemu práce to nepůjde. Otázky nezmizí a nevysublimují jen proto, že tu máme jeden tým, jehož fanoušci jsou přesvědčeni o jeho nezranitelnosti. Ani nevíme, jestli Belichick bude ještě trenérem Patriots. Dále nemáme tušení, kdo bude v Patriots quarterbackem. Nevíme v jaké formě se vrátí hráči z opt-outu a jestli se vůbec vrátí. Nevíme, jestli budou v nabídce FA hráči, kteří vhodně zapadnou do patriotského systému a nebudou znovu jen představovat zbytečně vyhozené prachy a nebo draftovní měnu. Nevíme, jestli to nebude další zpackaný draft Patriots. Oproti tomu stojí věci, které víme naprosto bezpečně. Buffalo Bills a Miami Dolphins budou mít konsolidované, vyvážené, sehranné, extrémně nebezpečné a po úspěchu lačnící týmy, které nově postavenému týmu neustoupí. Dvě dekády jsme museli být svědky toho, jak Bills, Dolphins a Jets střídavě dláždili a střídavě asfaltovali Patriots Way. No, pro lépe i hůře informované fanoušky Patriots mám novinku a také radu: Nemusí to proběhnout úplně ideálně. Obrňte se trpělivostí a naučte se tomu, co vám je tak cizí: sebereflexi a pokoře.
1. Bills 11-3 (play-offs ano, Wdivize ano, top-seed 0,5%, SB win 4,7%)
2. Dolphins 9-5 (play-offs 40,3%, Wdivize bez šance, top-seed bez šance, SB win 0,8%)
3. Patriots 6-8 (bez šance)
4. Jets 1-13 (bez šance)
Průběh zápasu:
V Denveru bylo hezky, po většinu zápasu slunečno, mírně nad nulou. Utkání bylo součástí sobotního bloku dvou předehrávek v režii NFL Network. Komentátoři Adam Amin a Mark schlereth byli vtipní, oduševnělí a milí. Rozhodčí Nate Blakeman a jeho parta soubře soudcovali. Bills nastoupili v kombinaci bílá-modrá, kterou mám já osobně nejradši. Utkání opět předcházel drobný incident. ESPN analytik, bývalý NFL hráč, Domonique Foxworth, se ve svém podcastu neopatrně vyjádřil stran quarterbacka Bills, Josh Allena. Přiznal se, že přeje Allenovi neúspěchy, protože to nepotěší fanoušky Allena, kterými jsou v podstatě hlavně lidé, kteří mají v záhlavníku americkou vlajku a doma mají psa. Přeloženo: tímto označením měl na mysli voliče dnes už bývalého prezidenta Trumpa, kteří si žijí svůj spokojený život ekonomicky a společensky zajištěných lidí, kteří logicky lpí na konzervativních hodnotách.
Realita běžného života je pro ně údajně něco vzdáleného a těžko uchopitelného. Foxworth asi pochvalu nedostal, ale protože je černoch, dělat se s tím nic nebude. Nebo alespoň pochybuji. Pokud by se běloch, komentátor, vyjádřil tak, že QB DeShawn Watsonovi nepřeje úspěch, protože jeho fanoušky jsou nevzdělaní rapeři z houstonského ghetta, kterým před brlohy vlaje duhová vlajka, a kteří psy považují za výborný zdroj vitamínů a bílkovin, myslím, že by jeho dny byly sečteny. Allena se proti Foxworthovi zastali spoluhráči. Jordan Poyer mu na twitteru rovnou napsal, že by měl svou práci dělat lépe. Jon Feliciano mu vzkázal, že se opřel o fanouškovskou základnu, která na podporu projektu svého mladého quarterbacka uspořádala sbírku peněz a darovala dětské nemocnici 700 tisíc dolarů.
Během dní, které předcházely zápasu, jsem zaznamenal tisíce vzkazů od neutrálních fanoušků, kteří nefandí Bills a třeba je dokonce nemají ani rádi, ale budou držet palce Allenovi, aby zavřel hubu Foxworthovi. Josh Allen měl do zápasu navíc další motivaci: Denver Broncos marně hledají svého firemního quarterbacka a v draftu sezóny 2017 dali přednost defenzívnímu hráči a v prvním kole si z pátého místa vzali LB Bradley Chubba. Allen se dostal k Bills. Na příslušný dotaz odpověděl žurnalistům: „Jsem tam, kde jsem a kde mám být.“
Z Broncos jsem měl obavy. Viděl jsem je v několika utkáních a nabyl dojmu, že jsou silným týmem, jen výkonnostně rozkolísaným a nevyrovnaným. Ve svých dobrých dnech jim ale velice dobře funguje defenzíva a minimálně v některých zápasech jsou vidět záblesky zlepšení také denverské ofenzívy vedené QB Drew Lockem. Hned v prvním drivu se jim dařilo nastavovat hru, takže se dostali až za půlící čáru. Lock ale házel poměrně riskantní pasy, takže moc nechybělo a CB Levi Wallace si mohl připsat první zářez zápasu. Náhradní kicker Russolino se netrefil z 51 yardů a míč přešel v dobré startovní pozici do držení Bills. Quarterback Josh Allen byl sice jednou během drivu sackován pro ztrátu 7 yardů, ale za šest minut se Bills podařilo dostat až do red-zóny, odkud Allen našel v touchdownové pozici výborně naběhnutého tight enda Dawson Knoxe. 7-0. Tak končila první čtvrtina.
Bills rychle vyhnali Broncos od míče (DE Mario Addison si připsal sack) a v následujícím dlouhém drivu přešli 95 yardů během 5 minut. Allen zakončil drive 24-yardovým během pro touchdown. 14-0. Buffalské obraně se znovu podařilo převzít iniciativu, takže Broncos byli nuceni odkopávat. Vynikající returner Bills, WR Andre Roberts, si vybral slabší chvilku a míč muffnul. Nejrychleji zareagovali hráči Denveru a na buffalské pětatřicítce míč pokryli. Drew Lock a jeho ofenzíva minelu Robertse rychle zužitkovali v zisk bodů. 14-7. V této fázi utkání jsme mohli vidět hru s mírnou převahou Bills, kterou ale kompenzovali Broncos vysokou mírou nasazení a bojovnosti. Ještě do konce čtvrtiny přidali obě strany po jednom touchdownu.
Bills začínali svůj zkrácený drive skoro na půlce a finišovali úžasnou přihrávkou Allena na nováčka v dresu Bills, Jake Kumerowa. 21-7. Broncos korigovali stav po neméně krásné akci. 21-13. A šlo se do šaten.
V druhé půli se Bills dostali do herní pohody na obou stranách míče. Billská ofenzíva začínala mít výrazně navrch nad denverskou obranou a billská defenzíva začínala dostávat mladého quarterbacka Locka pod nemilosrdný tlak. Zatímco Allen mohl z převahy těžit, Lock pod zvyšujícím se tlakem herně vadl a kupil od začátku druhého poločasu jednu chybu za druhou. Třetí část hry začala returnem Andre Robertse pro 53 yardů. Pro Bills vedla přes hřiště zkrácená cesta a ti toho využili. Druhý běhový touchdown skóroval Josh Allen. 28-13. Následující mikrodrive Broncos přinesl fakticky rozuzlení celého střetnutí. CB Tre´Davious White v pohotovém blitzu zezadu sackoval Locka, který upustil míč. Šišky se pohotově zmocnil DE Jerry Hughes. Výborně se zorientoval ve hře a prokázal, že by mohl klidně nastoupit na pozici powerbacka. S velkým přehledem se prokličkoval zmatkujícími hráči denverské ofenzívy a zaskóroval defenzívní touchdown Bills. 35-13. Hotovo, vymalováno.
Od tohoto okamžiku už jsme si přáli jen, aby hráči Bills dohráli ve zdraví. Ještě do konce třetí čtvrtiny dotáhli Bills dva drivy do skórovacích pozic. Jednou se při pokusu do konverzi 4. downu spálili, podruhé nechali vyniknout svého kickera Tyler Basse, když rozhodčí předtím vynulovali dva touchdowny Bills (TE Lee Smith, WR Isaiah McKenzie). 38-13. Mezitím billská defenzíva nekompromisně likvidovala denverskou snahu o snížení bodového náskoku.
V poslední čtvrtině se obraz hry mírně pozměnil. Bills začali upřednostňovat ofenzívu po zemi. Bezmála osmiminutový drive z 12 her, dlouhý 86 yardů, kapitalizoval znovu Bass. 41-13. Na denverský touchdown před koncem zápasu odpověděli ještě Bills 51-yardovým během RB Devin Singletaryho a kosmetickou úpravou skóre. 48-19. Bills mohli začít slavit postup do play-offs a divizní titul.
Ofenzíva:
Bills vyhráli bodově všechny čtyři části hry. Získali více než dvojnásobek yardů v poli než soupeř. Uhráli 29 prvních downů. Na jednu hru získali v průměru 8,2 yardu. To vše jsou impozantní čísla, která dokládají, že billská ofenzíva hrála ve velké pohodě. OC Brian Daboll vynikal neutuchající vynalézavostí. Později odvolaný běhový touchdown McKenzieho, při kterém Josh Allen předstíral odhoz, ale míč držel u těla jako socha, musel všechny fanoušky Bills nadchnout.
Quarterback Josh Allen měl 70% kompletaci (28/40), 359 yardů, 2 TD, 2 běhové TD, 0 INT, 1 sack, 33 běhových yardů. V kapse si počínal naprosto suverénně. Pro jeho hru měli komentátoři jen slova chvály. Allen předvedl některé kompletace z kategorie, která byla dosud vyhrazena jen dvěma jiným quarterbackům: Patrick Mahomesovi a Aaron Rodgersovi.
Dobré utkání odehráli billští running backové. Nastřádali 150 yardů a hlavně v druhé půlce zápasu byli platní. Devin Singletary předvedl 51-yardový úprk a touchdown.
Receiveři byli výborní. TE Knox se prosadil catchem pro TD, ale v blocích se mu příliš nedařilo. Wide receiveři odehráli vynikající zápas. Vynikal Stefon Diggs, který má nyní nejvíce kompletací v lize a také nejvíce nachytaných yardů v lize. Jake Kumerow skóroval svůj první touchdown v NFL. Přes hranici 100 yardů se dostal také Cole Beasley.
O-line. Pravá strana hrála solidně, levá strana hrála horší utkání. Propadal G Ike Boettger. Pokud se objevil problém, byl u toho Boettger. Bohužel. Pokud chválím pravou stranu, týká se to protekce, protože běhovou hru naopak několikrát potopili. Líbil se mi C Mitch Morse. Asi hlavně z toho důvodu, že jsem ho ve hře vůbec nezaznamenal.
Nejlepší hráč:
QB Josh Allen
Defenzíva:
Odehrála velice povedený zápas. Broncos uhráli v průměru 4 yardy na hru. To je málo. Celkem Broncos uhráli 255 yardů. Z 14 třetích downů konvertovali úspěšně v 6 případech. Při třech návštěvách billské red-zóny nicméně pokaždé došli pro touchdown. Billská defenzíva druhý zápas v řadě zaskórovala TD.
D-line – hrála dobře, tlak na Drew Locka byl permanentní a s blížícím se koncem zápasu spíše kulminoval. Její tlak ale byl přísně mířený, protože běhová hra Broncos byla přes billskou d-line velmi účinná. Running back Melvin Gordon naběhal 61 yardů a zaskóroval 2 TD. Passrush byl ovšem účinný nade vší pochybnost. Parádní zápas odehrál veterán DE Jerry Hughes.
Záloha – Všichni linebackeři hráli dobře, LB Matt Milano se vrací do původní formy a kromě jediného momentu, kdy ho v end-zóně porazil v souboji TE Fant, hrál bezva. Málo se zmiňuji o LB Tremaine Edmundsovi a to je velká chyba. Byl nejproduktivnějším obráncem Bills a jeho výběr místa byl tentokrát pozoruhodně přesný. NB Taron Johnson měl velkou příležitost opět chytit intercepci, ale míč mu vypadl z rukou. Jinak hrál znovu dobře.
Secondary- Čelili nezkušenému quarterbackovi, který bojoval spíše sám se sebou. Nepřesné a špatně časované pasy nebyly pro elitní billskou secondary opravdovou výzvou. Billská secondary umořovala také, až na výjimky, běhovou hru Broncos, která přešla přes zálohu. Moc velkých her jsme v podání denverské ofenzívy neměli možnost vidět.
Nejlepší hráč:
DE Jerry Hughes
Spectým
Událostí weeku je určitě zaváhání R Andre Robertse při odkopu soupeře. Mávl si pro fair catch a míč neudržel. A ještě ho nepokryl. Za běžných okolností fatální chyba, která by mohla rozhodnout vyrovnaný zápas. V tomto případě se jednalo o roztomilou zápletku první půle zápasu. Kicker Tyler Bass a Punter Corey Bojorquez odehráli dobrý zápas.
Week 16
Buffalo Bills @ New England Patriots
Tým kouče McDermotta v šestnáctém weeku pojede do Foxborough, kde se v bitvě divizních rivalů postaví proti týmu New England Patriots. Tak, tohle měl být původně zamýšlený úvod do preview, ale během týdne jsem zase viděl jedno video, které mě lehce podráždilo. V tomto videu se dotazující po telefonu ptal uznávaného odborníka z patriotského fandomu, Mike Dussaulta, co vytváří rozdíl mezi dnešními Patriots a týmy, které se kvalifikovaly do play-offs. V odpovědi Dussaulta zaznělo toto: „Dobrá a jednoduchá otázka, na kterou existuje ještě lepší ale složitější odpověď. Patriots mají nejlepšího kouče footballové historie. Patriots mají nejlepší speciální tým v NFL. Patriots mají nejlepší běhovou hru za nejlepší ofenzívní lajnou v NFL. Patriots mají nejlepší secondary v NFL v jedné z nejlepších obran NFL. Jedinou slabinou je quarterback Cam Newton, který neumí využít obrovského potenciálu nejpodceňovanějších receiverů v lize. Pokud by hrál Tom Brady, Patriots by měli bilanci 12-4, nejhůře 10-6. Cam Newton táhne tým ke dnu, jsem si jistý, že dávno měl hrát Jarrett Stidham. Se Stidhamem bychom byli nyní uprostřed příprav na utkání play-off.“
Tak fajn, jak je libo, tohle vyjádření si ode mne vyžaduje trochu odlišný úvod do preview.
Tým vedený aktuálně nejlepším koučem v AFC East, Sean McDermottem a jedním z nejlepších quarterbacků současnosti, Josh Allenem, zamíří v šestnáctém, předposledním, weeku do Massachusetts k zápasu s divizním rivalem, týmem New England Patriots. Pro tým Patriots to bude velký svátek, protože se jako první budou moci poklonit a pokleknout před čerstvě korunovanými králi divize. Je velká škoda, že už se nenosí „kneeling“, bylo by stylové a příhodné (velice se omlouvám skvělým fanouškům Patriots, Ondrovi Horákovi, Lucovi123 a mnoha dalším). Tím jsme si odbyli úvod.
Pokud bylo utkání v Denveru občas označováno jako „trap game“, musím označit zápas na Gillette Stadium jako mnohem ošidnější. Důvodů, proč utkání zařazuji do kategorie extrémně rizikové, je hned několik. Především je to skutečnost, že zatímco v Denveru hráčům Bills v žádném případě nechyběla motivace ve snaze rychle splnit cíle řádné sezóny, v Bostonu jim tento typ motivace může částečně chybět. Samozřejmě tu máme k uvažování výsledek zápasu Steelers vs Bengals, díky kterému se Bills dostali na druhé místo v konferenci. Míra motivace ale nemusí být stejná. Navíc, mám pocit, že kouč Belichick v prvním utkání na trenéry Bills vyzrál a jeho tým byl kousek od výhry. Tentokrát tým znovu dobře připraví a bude se snažit práci dovést do konce. Tým Patriots bude mít o motivaci postaráno.
Není příjemné být součástí týmu, který po prakticky dvou dekádách naprosté dominance (a jedenácti sezónách výher v divizi v nepřetržité řadě – což je prostě famózní), skončí sezónu až na nepatriotské třetí příčce. Bills stojí velmi vysoko ve všech celonárodních power rankingách (USA Today 3, SI 2, NFL.com 2, SN 3, PFT 2, CBS Sports 3, BR 3, ESPN 2) a pokořit divizního rivala, který se takhle vyšvihl a překypuje sebevědomím, je vynikající motivační faktor. V týmu Patriots se čekají velké změny, tím mám na mysli příchody a návraty. Hráči stávajícího kádru se budou snažit trenéry přesvědčit, že se jim vyplatí, aby s nimi do nové sezóny počítali.
Dobře namotivované jsou i oba fandomy. Buffalští fanoušci nejsou žádní svatouškové. Jakmile jim otrnulo a mají nad svým divizním rivalem trochu navrch, nevynechají žádnou příležitost k tomu, aby fanoušky rivala nepopíchli. Bills vyhráli “Ultimate Fan Bracket”, pořádanou Fox Sports. Hlavní cenou pro vítěze byl oslavný billboard vítězného týmu, který mohl být umístěn kdekoliv na světě. Fanoušci Bills rozhodli v hlasování, že bude umístěn do Foxborough, na Route One, čtyři minuty od Gillette Stadium. Měl by tam viset celý rok, až do vyhlášení nového vítěze. Trochu škodolibé.
New England Patriots mají velkou hráčskou kvalitu na mnoha pozicích a Belichick se pokaždé snaží vyhrát. Poprvé od roku 1999 by je mohli Bills porazit v obou zápasech řádné sezóny (sweep).
Bills mají do zápasu zase motivaci odlišnou – překonávání franchise rekordů. Josh Allen potřebuje ještě 4 touchdowny, aby překonal 33 TD Jim Kellyho. Stefon Diggs potřebuje 55 yardů, aby překonal rekord Eric Mouldse (1.314 yd). Josh Allen naházel ve 14 zápasech rovných 4.000 yardů a útočí také na rekord Drew Bledsoa (4.359 yd). Pokud se Cole Beasley dostane přes 1000 yardů, Bills budou mít poprvé od roku 2002 dvojici hráčů s více než tisícovkou nachytaných yardů (v sezóně 2002 se to podařilo Eric Mouldsovi a Peerless Priceovi).
Marodka
Patriots – podle čtvrtečního reportu dost nepřehledná situace. Od čtvrtka do pondělí se toho hodně změní, ale momentálně soupeř vykazuje 20 hráčů, kteří trénují s omezeními. Pokud se podíváme na jejich depth chart, u každého druhého hráče je značka IR, O nebo Q. Vyjmenovávat je, nemá cenu. Do utkání ale nenastoupí ex-billský CB Gilmore, pro kterého bohužel letošní szóna skončila.
Bills – propustili WR Jake Kumerowa, což značí jediné, že do hry se vrací John Brown. Nebude hrát TE Reggie Gilliam (koleno a šlachy), Ve čtvrtek netrénoval OL Ty Nsekhe (třísla). S omezeními trénovali: QB Jake Fromm (karanténa), S Jaquan Johnson (kotník), WR Andre Roberts (záda), OL Daryl Williams (třísla).
Co bude zajímavé sledovat ve hře?
1. Bills došli do té fáze sezóny, kdy je z mého hlediska úplně nejdůležitější, aby se nikdo nezranil, o klíčových hráčích pak ani nemluvě. Tím, že o tom všichni v Buffalu mluví, mám takový úplně nepříjemný pocit, že to přivoláváme. Což je ale z reálného hlediska úplná blbost. Takže, já chci, aby Bills vyhráli, ale výhra nebo prohra, hlavně ať je to bez zranění. Rada hráčům, aby byli opatrní a vyhnuli se riziku zranění je kontraproduktivní. Pro hráče je nejlepší, aby hráli naplno a spolehli se na své herní návyky a instinkty. Jakékoliv psychické napětí a opatrnost návyky mění a riziko zranění znatelně vzrůstá.
2. Základem patriotské ofenzívy bude předpokládaně běhová hra. RB Damien Harris do utkání asi nastoupí, ale má zraněný kotník, takže podstatnou úlohu prvního tailbacka patrně bude plnit Sony Michel, u kterého jako u jednoho z mála hráčů patriotského depth chartu není žádné červené písmenko značící zranění nebo nemoc. V obou posledních sezónách naběhal Michel více než 900 yardů a je to hodně nebezpečný hráč. Není vyloučeno, že patriots budou hrát 2Y personnel, třeba ve splitu, a tím vzroste počet běhových hrozeb na tři (připočteme-li Newtona). I tak by se vyplatilo na Michela určit hlídače. Několik běhů pro ztrátu by Patriots hodně otrávilo a donutilo by je k pasovému pokusu pro progres drivu (a to je přesně to, co chceme).
3. Když jsme u běhové hry, můžeme se zastavit i v billském táboře. Kdo bude billským feature backem? Víte to někdo. Já to ani netuším. Minule se OC Brian Daboll rozhodl opřít při zdolávání patriotské defenzívy výrazně o běhový útok. Připadá mi logické, že se bude snažit vyhodit Cam Newtona z tempa dlouhým držením míče i tentokrát. A myslím, že znám i odpověď na otázku, kdo bude billským feature backem: nikdo, práce bude rovnoměrně rozložena mezi Singletaryho a Mosse. K běhové hře nebo run-like hře se asi dostane opět i wide receiver McKenzie. Naopak, myslím, že Daboll se bude vyhýbat designovaným hrám s quarterback-draw.
4. Nejnebezpečnějším wide receiverem Patriots se jeví Jacobi Meyers. Letos už zpracoval 49 pasů pro zisk 616 yardů. Nemá ale ještě žádný touchdown. V divné sezóně se dějí divné věci. Asi tou úplně nejdivnější věcí by bylo, kdyby se mu podařilo skórovat pasový touchdown proti Bills. Patriots budou mít ve hře ještě další dva dobré wide receivery Damiere Byrda a N´Keal Harryho. A vynechat nesmíme ani TE Dalton Keena či Devin Asiasiho. Pochopitelně ale vnímáme patriotský pasový útok jako zásadní slabinu a zároveň pro Bills jako přiležitost k úderu. Oslavovaná O-line Patriots postavila svou slávu v minulosti na quarterbackovi s nejrychlejším, laserovým odhozem v historii NFL, čímž byla determinována její úspěšnost nejen v pasové ale také v běhové hře. Teď je čeká složitější úkol, vlastně hned dva: vydupat prostor pro průhlednou běhovou hru a nebo udržet billský passrush nekonečně dlouho na dištanc od Cam Newtona. Nezávidím jim, bude to, jako bychom po nich chtěli, aby se naučili cizí jazyk.
5. Z herního hlediska jsou v týmu Patriots dvě jednotky, ze kterých jde skutečný strach. Secondary (navzdory absenci Gilmora) a hlavně spectým. Vyvarovat se fatálních chyb a uchýlit se spíše do klinče, to může přinést celkový úspěch ve hře.
6. Pokud budou hrát Bills čistě a pozorně, vyhrají.
Utkání začne v noci z pondělí na úterý, ve 2.15 našeho času (Kristovy rány!). Počasí: mělo by být zataženo, smíšené přeháňky, teplota do 5°C. Přenos budou zajišťovat ESPN a ABC. Za ESPN budou komentovat Steve Levy, Brian Griese a Louis Riddick. Rozhodčím by měl být bývalý obchodní právník, nyní NFL rozhodčí na plný úvazek, Ronald Torbert. Bills jdou do utkání jako favorité (58,4% na výhru Bills podle ESPN).
Můj tip: Bills 30, Patriots 21
Slávek Jindra
